Postavena byla v roce 1972 a navrhl ji architekt Kisho Kurokawa. Ten měl nápad, že se mimo staveniště vyrobí malé kapsle o rozměrech 2,5 x 4 metry, kde bude moct bydlet vždy jeden člověk – obchodník na cestách. Interiér by byl zařízen vestavěným nábytkem z plastu, miniaturní koupelna má i vanu, najdeme tu i televizi, kotoučový přehrávač a typické kruhové okno. Každý modul měl být přišroubován k ocelové středové konstrukci.

A jak to naplánoval, tak se i stalo. Stačilo k tomu pouhých třicet dní stavby. Původně bylo v plánu, že se každých dvanáct let jednotlivé moduly odšroubují a nahradí novými, modernějšími. Bohužel nevyjasněné vlastnické vztahy znamenají, že se tohle neprovedlo ani jednou. Ocelová centrální konstrukce je tak v havarijním stavu a už v roce 2007 se rozhodlo, že by se měl tento ikonický dům unikátního architektonického japonského směru zvaného „Metabolismus“ strhnout.

Do muzea

Jenže vlastníci jednotlivých kapslí se s tím nehodlali smířit. Bojovali za to, aby se dům opravil. Bohužel vlastnické vztahy se nevylepšily a všechny snahy padly. Nyní se tedy fanoušci architektury odhodlali dům rozdělit a jednotlivé kapsle věnovat muzeím (už dnes má jednu japonské muzeum Saitama a o další má zájem francouzské muzeum moderního umění Centre Pompidou), přetvořit je v ubytování v jiných místech… Prostě jednotlivé kapsle využít tak, aby nepřestaly sloužit a nebyly prostě zbourány. Otázkou je, zda se odšroubuje všech 139 kapslí a využije se jinde, nebo bude část zdemolována společně s nosnou konstrukcí.