Patřil k zakladatelům moderního designu. Proslavil Dánsko a jeho židle Mravenec se nesmazatelně zapsala do dějin… Řeč je o Arne Jacobsenovi, dánském designérovi, přezdívaném také někdy perfekcionistický modernista. Jeho dlouholeté přátelství a spolupráce s dalším z hybatelů severského designu Fritzem Hansenem posunuly do té doby nepříliš známý dánský design na pole světové proslulosti. Jacobsenovy návrhy byly na svou dobu technickou revolucí a v oblasti sedacího nábytku znamenaly zásadní posun. Dnes patří tento jednoduchý a maximálně efektivní nábytek mezi klasiku. Nebylo by tomu ovšem tak, kdyby spolupráce Jacobsen-Hansen dlouhá léta tak dobře nefungovala. Ale pojďme na začátek příběhu: Arne Jacobsen se narodil v roce 1902 v tehdy módní čtvrti Osterbro v Kodani v rodině zámožného obchodníka. Tehdy ještě nikdo z rodiny netušil, jak daleko se v oblasti nábytku Arne dostane. Už během studia Jacobsen prokazoval mimořádný talent v kreslení a jeho kreativita byla nepřehlédnutelná. Jak už to ovšem bývá, jeho otec Johan Jacobsen s ním měl jiné úmysly. Po krátké námořnické a zednické zkušenosti se Arne Jacobsen přihlásil na kodaňskou techniku, kde v roce 1924 úspěšně ukončil studium. Poté studoval architekturu na Dánské královské akademii u profesora Kaareho Klinta. Ten měl na další profesní směrování Arneho Jacobsena určující vliv. Už v roce 1925 byl talentovaný mladý architekt odměněn stříbrnou medailí za několik kusů nábytku na světové výstavě v Paříži a v roce 1929, pouhé dva roky po dokončení studia (tehdy mu bylo 27 let), zvítězil na kodaňské výstavě architektury se svým ultramoderním konceptem Domu budoucnosti. Modernistická architektura v Dánsku se tímto smělým návrhem posunula zase o krok dál. Publicita spojená s tímto vítězstvím mu přinesla první větší zakázku, a tou byl v roce 1932 projekt Bellavista zahrnující divadlo Bellevue v Klampenborgu, severně od Kodaně. Tady také začíná celoživotní přátelství s výrobcem nábytku Fritzem Hansenem, pro kterého Arne Jacobsen navrhl židle do divadelní kavárny. Stohovatelná židle, model 3100 později známá jako Mravenec, byla na světě. Pojmenoval ji architekt, sochař a malíř Gunnar Aagaard Andersen, který v charakteristické linii sedáku a opěráku viděl právě pilného mravence. Pro zhotovení tohoto modelu židle hledal výrobce ty nejmodernější technologie, které by umožnily produkci tisíců kusů. Následovaly další modely židlí: 3108 pro Dánskou banku, model 3130, který získal cenu Grand Prix na jedenáctém La Triennale v Miláně v roce 1957. A zapomenout nesmíme na nejpopulárnější a nejprodávanější produkt všech dob: tím byla a je židle 7 z roku 1955. Společně s Arnem Jacobsenem vznikl v továrně tým špičkových řemeslníků, modelářů a techniků, který vyvíjel další sedací nábytek: křesla Egg a Swan (z roku 1958). U obou se naplno rozvinul Jacobsenův modernistický talent. Obě byla také použita v kodaňském Royal Hotelu, kam dnes putují zástupy obdivovatelů modernismu z celého světa. Ti znají ale hotel v centru dánské metropole jako Radisson SAS Royal Hotel. Nejslavnější je zde pokoj číslo 606, který je dnes kompletně zařízený původním Jacobsenovým nábytkem, přesně tak jako v červenci roku 1960, kdy se hotel otevíral. Nábytek Arneho Jacobsena dnes najdeme na celém světě: v Opeře v Sydney od Jorna Utzona, v National Art Center v Tokiu a z těch novějších například ve Fosterově londýnské „Okurce“… Tam všude mohou příznivci elegantního, jednoduchého designu obdivovat Jacobsenův nestárnoucí talent pro tvar a formu.

–var– s použitím zahraničních podkladů Foto: © Fritz Hansen Více informací také na www.fritzhansen.com