Sklo provází lidstvo již po tisíce let. Jeho tvary i způsoby zdobení se proměňují, aby vyhovovaly dobovému vkusu. Málokterému materiálu jsme tak ochotně věrní. Přestože tolerantně přijímáme plasty a jiné syntetické materiály do všech oblastí života, málokdo si dokáže představit slavnostně prostřenou tabuli „ozdobenou“ plastovými kelímky. Výroba stolního skla měla v Čechách vždy rozvětvenou tradici, protože zejména v osmnáctém a devatenáctém století patřily naše země k jeho hlavním vývozcům a zásobovaly jím celý svět. Sklo již nebylo pouze výlučností vyšších společenských vrstev, ale díky strojovému foukání a lisování proniklo do všedního života širokých skupin spotřebitelů. Jednoduchý tvar a čistota Také za první republiky byl tehdy převažující funkcionalismus nejlépe přenesen do skla právě v Československu. Předchozí zdobný styl art deco umělci i spotřebitelé zavrhli a začali se zajímat o jednoduché tvary. Zasloužila se o to také média, protože neváhala publikovat tvarově jednoduché, ale praktické a elegantní stolní soupravy Ludviky Smrčkové. Lidé se naučili cenit si skla pro jeho optické kvality a nejlepší kolekce byly zdobeny zejména absolutní čistotou, tedy kromě nápaditého tvaru nebyly zdobeny de facto ničím. Z původního handickapu se stala přednost, kterou zejména u nápojového skla hlasitě podporovali vinaři a sommeliéři. Znalci nápojů totiž tvrdí, že barva nápoje by neměla být „překřičena“ barvou skla a jeho dekorem. Dědictví olova Barva nápoje, zejména vína, je pro jeho posouzení zcela zásadní, stejně jako olejovitost nebo perlení u šampaňského. Nejlepší optické kvality má sklo olovnaté a je tedy k prostření tabule nejvhodnější. Olovo mu dodalo jiskrnost a vysoký lesk, ale i měkkost. Někdy se pak stává, že nečistota na stole v podobě drobných zrnek sklo ze spodní strany poškrábe. Zejména u stolních souprav z olovnatého skla vyráběných například sklárnou Moser je po letech používání tento neblahý efekt jasně patrný. Naštěstí nejsou soupravy z efektní ale na mechanické poškození citlivé olovnaté skloviny používány běžně. Patří obvykle k rodinnému stříbru vyjímanému ze skleníků jen při slavnostních příležitostech. Všežravá kyselina Běžné skleničky bývají vyráběny ze skla sodnodraselného. Nemá tak vysoký lesk, ale jeho tvrdost je o mnoho vyšší a cena naopak nižší, takže je ideální k masové strojové produkci. Pokud chceme čas od času oživit jeho lesk, doporučuje se omýt sklo v roztoku octa nebo kyseliny citrónové.

Zažitým omylem je, že se sklo nedá chemicky narušit ničím jiným než kyselinou fluorovodíkovou. Není to pravda. Sklo naleptávají i docela slabé kyseliny jiných chemických prvků, ale potřebují k tomu staletí. Dochází k němu například u skla, které dlouho leželo v zemi. Když ho pak objeví archeologové, většinou konstatují, že sklo osleplo – prostě se neleskne. Technologové podobný efekt nazývají odskelnění. Pokud však sklo mezi používáním nezakopáváme na zahradě, a to opakovaně po několik set let, buďme docela klidní. Ve skleníku se nám to stát opravdu nemůže. Sklenky na šampaňské Stát se nám však může zcela snadno, že sklo rozbijeme. Pokud se nejedná o sběratelky hodnotný unikát, mělo by putovat do koše a my do obchodu. Je vzácná příležitost napravovat chyby – většina lidí totiž vlastní nápojové sklo k jeho účelu zcela nevhodné. Například na šumivé víno bývají pořizovány široké sklenky na nožce. V takových však sekt perlí jen krátce a sklenky se špatně drží i nalévají. Vhodnější jsou vysoké flétny. Sklenice na bílé víno zase nemají menší obsah než na červené ze škudlivosti, ale proto, že bílé víno se podává chlazené a nemělo by se dolévat. Větší sklenky na červené zase vyhovují předpokladu, že se víno podává upravené na pokojovou teplotu. K červenému však patří i karafa, protože je nutné ho před podáváním do ní přelít (dekantovat), a to velice opatrně, aby případný sediment zůstal v lahvi. Špatnou dekantací lze i to původně nejlahodnější víno dokonale zkazit. Barevné vázy, bílé kaly Barva skla je zcela odpustitelná snad jedině u váz. Záleží jen na nás jestli dokážeme vhodně kombinovat jednoduché květiny se zdobnější vázou. Také zde však trendy hovoří jednoznačně: úsporným křišťálovým a nezdobeným válcem plným ležérně rozhozených bílých kal nebo tulipánů nikdy nic nezkazíme. -dam-