Pokojové rostliny vynášíme ven až v době, kdy nehrozí noční mrazíky; zejména tropické druhy budou na chlad dosti choulostivé. Pro začátek je postavíme raději do závětří, do skleníku nebo aspoň ke stěně domu.

Vhodné stanoviště je při letnění stěžejní. Drtivá většina rostlin pěstovaných v bytě nesnese přímé horké slunce, které by jim popálilo listy. Více slunce můžeme dopřát kaktusům a jiným sukulentům, palmám, citrusům a jukám, naopak fíkusy, dracény, zelence, kapradiny a vůbec všechny druhy pocházející z deštného pralesa postavíme do polostínu. Na zahradě je ideální místo pod vzrostlými stromy, na balkonech otočených k západu a jihu bychom měli rostlinám obstarat přistínění, například v podobě rohože či markýzy.

Letnění rostlin Autor: Shutterstock.com Autor: Shutterstock.com

Dešťová voda je pro rostliny tou nejpřirozenější a nejzdravější zálivkou. U suchomilných druhů však všeho moc škodí, a tak musíme dát pozor, aby je delší déšť nepromáčel. Prudké lijáky, nebo dokonce kroupy, mohou poškodit i listy rostlin pralesních. Za slunných dnů zaléváme rostliny až kvečeru, a to nejlépe dešťovkou ze sudu nebo odstátou vodou pokojové teploty. Jednou či dvakrát za dva týdny rostliny přihnojíme.

Letnění rostlin Autor: Shutterstock.com Autor: Shutterstock.com

Na zahradách a balkonech panuje o něco větší riziko, že rostliny napadnou svilušky, molice či mšice. Zapomenout nesmíme ani na slimáky a housenky. Rostlinám na jejich letním stanovišti proto pravidelně kontrolujeme spodní plochu listů, kde se nákaza projeví nejčastěji, a preventivně je můžeme přestříkat kopřivovým či rajčatovým výluhem.

Čtěte také

Mšice

Čtěte také

Podomácku vyrobené nechemické postřiky, které zabírají na mšice