Cihly jsou vedle kamene a dřeva jedním z tradičních stavebních materiálů, lícové - tedy fasádní cihly či cihly klinker (česky „zvonivky“ podle zvuku, který vydávají, když s nimi o sebe klepnete) - pak patří mezi velmi kvalitní materiály s vysokou estetickou hodnotou. Lícové cihly se od těch běžných značně odlišují, dříve byly obvyklé spíše u průmyslových budov, k jejich využívání při stavbách rodinných domů u nás přispěl mimo jiné již zmíněný architekt Josef Gočár či sourozenci Baťovi. Tyto cihly se vyrábějí ze směsi hlín s příměsí písku a kovů. Jsou dvakrát pálené, druhý výpal, prováděný při teplotách 1100 °C, zvyšuje jejich odolnost vůči klimatickým vlivům. Vysoké teploty pálení zajistí slinutí materiálu, a tedy jeho vysokou kompaktnost a odolnost, lze je proto využívat jako fasádní materiál bez nutnosti omítání či dalších opatření.
Lícové cihly je možné rozdělit podle několika různých kritérií. Prvním je způsob výroby - a to buď tažením, nebo ražením. V prvním případě je surovina tažena z vakuového lisu v nekonečném pásu a řezána v požadovaném rozměru, cihly tedy mají tři strany pohledové a jednu technologickou. Mohou být plné i děrované, struktura povrchu je poměrně jednolitá, v konečné fázi ji lze upravit pískováním. V druhém případě je surovina ražena do pískem vysypaných forem, ražené cihly jsou vždy plné a mohou, ale nemusí, mít vyraženu vaničku od raznice.
Příště: Lícovky, nebo klinkerky II. - Vlastnosti a kvalita *** O CIHLÁCH A LÍCOVKÁCH SE DOČTETE TAKÉ V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 8/13. OBJEDNAT SI JEJ MŮŽETE JAK V KLASICKÉ TIŠTĚNÉ PODOBĚ (VEŠKERÉ INFORMACE O PŘEDPLATNÉM NAJDETE ZDE), TAK I V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ PRO VAŠE POČÍTAČE, TABLETY ČI MOBILNÍ TELEFONY.