Podle dat z roku 2019, která ještě nebyla ovlivněna koronavirovou pandemií, bydlelo 78 % Čechů ve vlastním a 22 % v nájmu. Tyto podíly se výrazně liší od našich západních sousedů, kde je počet lidí bydlících v nájmu mnohem vyšší, obzvlášť ve velkých městech. A pro většinu z nás je stále vlastní bydlení cílem, nebo alespoň snem. I mezi mladými Čechy do 30 let chce 70 % z nich vlastnit nemovitost, z finančních důvodů ale uvažují nejčastěji o bytě 2 + 1. Podle průzkumu agentury Ipsos pro UniCredit Bank z letošního jara tři pětiny mladých do 30 let uvažují o koupi bytu 2 + 1, každý desátý si troufá jen na 1 + 1, či dokonce garsoniéru. Při nákupu ale často spoléhají na finanční pomoc rodiny. „Mladí Češi v nemovitostech vidí hmatatelnou investici, touží po vlastním bydlení a k tomuto cíli jsou připraveni využít výpomoc od rodiny v podobě zástavy nemovitosti. Vlastní ušetřené finanční prostředky potřebují do startu, k nákupu vybavení a na následné splátky,“ říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Lidé touží po vlastním bydlení, ne každý na něj dosáhne

Ne každý však nakonec svůj sen o vlastním bydlení zrealizuje. „Z našich dat je patrné, že lidé sice stále vyhledávají domy či byty ke koupi, ale nakonec se rozhodnou pro nájemní bydlení. Důvodem jsou hlavně nižší pořizovací náklady u nájmů. Ani byt si nemůžete pronajmout úplně bez peněz, ale je rozdíl zaplatit kauci a počáteční poplatky kolem 50 tisíc korun než muset mít našetřen třeba milion ke koupi menšího bytu v Praze,“ vysvětluje Jakub Veverka z realitního portálu Videobydleni.cz.

Češi ovšem z historických důvodů nemají k nájemnímu bydlení zrovna vztah a nemovitost v osobním vlastnictví je pro ně jistota, bydlení v pronájmu tak často vnímají jako selhání. To ovšem Jakub Veverka vnímá jako neopodstatněné. „Češi musí přehodnotit svou prioritu ‚bydlet ve svém‘ na ‚bydlím v pronájmu‘ a vnímat to naprosto normálně,“ míní Veverka. „Ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, se koupě nemovitosti k vlastnímu užívání takřka nevyplatí. V regionech je situace trochu jiná. Třeba v Mostě, v Chomutově nebo Plzni se dají stále ještě sehnat byty či domy za příznivé ceny. Na druhou stranu se drahé nemovitosti rozšiřují i na předměstí. Lidé kvůli vlastnímu bydlení budou dojíždět i přes hodinu do zaměstnání, než aby šli do nájmu v blízkosti své práce,“ poukazuje na častý problém související s bydlením Jakub Veverka.

Koronavirus zamíchal trhem s bydlením

Koronavirová pandemie na jednu stranu zvedla zájem lidí o nemovitosti, neboť v nich v nejisté době viděli bezpečný způsob uložení peněz. S tím souvisí třeba obrovský zájem o rekreační objekty, kdy lidé nákup chaty nebo chalupy vnímali nejen jako bezpečnou investici, ale také jako možnost, jak si i v případě lockdownu užít trochu volnosti na vlastní zahradě a nebýt zajatcem městského bytu.

Na druhou stranu se ekonomická nejistota covidové doby promítla do rostoucího počtu lidí, kteří si vlastní bydlení nemohou dovolit. S tím souvisí i prudký nárůst cen stavebního materiálu, který značně prodražuje stavby, takže spousta lidí váhá, jestli se do stavby vlastního obydlí pustit. „Platit za stavební materiál o 100 % více se chce opravdu jen malé hrstce lidí. Pokles výstavby ‚svépomocí‘ tedy způsobuje též změnu v motivaci bydlet ve svém,“ dodává Veverka.

A ke slovu z finančních důvodů přichází i mezigenerační bydlení, kdy se při rostoucích cenách bydlení rodina složí na bydlení ve větším bytě. Tento způsob soužití několika generací nemá sice nejlepší pověst, ovšem přináší i výhody, mimo jiné právě finanční. „Na poplatky a nájem se všichni složí a částka není tak vysoká, jako kdyby každý měl svůj vlastní nebo pronajatý byt,“ potvrzuje Jakub Veverka.

Zdroje: fajnhypo.cz, novinky.cz, s využitím materiálu Videobydleni.cz