Když jsme si v roce 2018 připomínali sto let naší republiky, na mnoha místech se chystala výsadba jubilejních lip. Za národní strom se považuje od roku 1848. Tehdy proběhl slavný Slovanský sjezd, který se snažil sjednotit Slovany žijící v rakouské monarchii. Lípu jako národní strom měl navrhnout František Ladislav Čelakovský.
Strážkyně nejen svobody
Mohutná lípa odpradávna držela stráž v místech, kde rostla. Ač ji historicky považujeme za strom svobody, prakticky už mnohem dříve na ni lidé nedali dopustit jako na strom, který bdí nad jejich zdravím. Vesnické lípy se rovněž stávaly místem společenského setkání na návsích, jejich košaté koruny poskytovaly příjemný stín a sloužily jako přírodní lékárna. Nicméně lípy nerostou jen u nás, běžně je uvidíte i jinde v Evropě, Americe či Asii.
Listy svým tvarem evokují srdce.
Nemusíte mít doma „panelák“
V našich končinách se často pěstuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a také lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). Často se však tyto nebo i další zástupci spontánně kříží. Obecně lípy dorůstají výšky asi 20 až 40 metrů a dožívají se i několik set let. Na zahradu nebo před váš dům si však můžete vybrat menší vyšlechtěné kultivary, některé budou v dospělosti vysoké třeba 12 až 15 metrů, další asi kolem 10 metrů a jiné jen do 4 metrů.
Lípám se daří na slunném a mírně zastíněném stanovišti s půdou, která má spíše neutrální pH. Jako u jiných dřevin i zde platí, že zemina nemá být trvale přemokřená, na závadu bývá také déletrvající sucho. Sázku na jistotu představuje nákup malého stromku v zahradnictví, ale kdo to chce zkusit po svém, může začít například s výsevy semen. Někdo to riskne a vysévá je do volné půdy už teď, jiný si počká na jaro. Další možnost nabízí množení z řízků. V každém případě budoucí lípu chraňte před větry a zpočátku, po dobu několika let, ji ještě vyvazujte k opoře. Až povyroste, její koruna se dá dobře tvarovat.
Proč sušit květy
Tento opadavý strom bude od jara do podzimu dekorovat pěkná nadílka listů srdcovitého tvaru, které se z bujné zelené na podzim promění ve žlutě máslovou barvu. Na přelomu jara a léta nebo zpočátku léta se objeví krásně vonící květy, vynikající na přípravu čaje. Ale můžete si je také nasušit do zásoby. Trhejte je, jakmile rozkvetou, nesbírejte však poupata ani odkvetlá květenství. Tradičně se využívají v lidovém léčitelství, obsahují třísloviny, flavonoidy, polysacharidy, různé kyseliny a další složky. Běžně se lipový čaj popíjí, když vás trápí průdušky (záněty průdušek, zahlenění, rýma, nachlazení...). Nebo si z usušených květů zkuste připravit společně s tymiánem domácí sirup na rýmu a kašel. Dále se přidávají do bylinných směsí na podporu onemocnění ledvin a močového měchýře, při žaludeční a střevní kolice.
