Vezmeme-li název měsíce doslova, mělo by v těchto smutných melancholických týdnech oblohou kroužit pestrobarevné listí a přikrývat něžně zemi chystající se k zimnímu spánku. Jenže odjakživa je právě toto pojmenování více než lživé. V babím létě barevně prozářeného října se vydává pomíjející přikrývka korun stromů na svou odvěkou poletavou pouť, takže v listopadu se už z mlhavého a deštivého šerosvitu vynořují jen opuštěné holé větve a spolu s nevlídně šedým uplakaným nebem vytvářejí důstojný rámec dušičkovému času. I na zahradníka tehdy padá lehká nostalgie a nutí ho k bezcílným toulkám nevlídnou zahradou. Jenže vůně pozdního podzimu spolu s odpovědností za usínající zemi mu nedají příliš mnoho času k lelkování. Obhlédněme tedy ten náš pozemek a pusťme se do práce, protože i studený a nevlídný listopad je měsícem, ve kterém se na zahradě nedá jen odpočívat. Na co nesmíme zapomenout? Za suchých dnů si zahrajeme tak trochu na detektivy. Projdeme si celou zahrádku a pečlivě prohlédneme každý záhonek i keř. Nejprve ostříháme suché stonky trvalek a malou motyčkou nakopčíme zem, přidáme prosetý kompost a opatrně zahrneme kořenové části přezimující v zemi. Koncem měsíce přikryjeme záhony chvojím, v chladnějších oblastech je lze ještě posypat shrabaným suchým listím. Stejným způsobem chráníme i okrasné dřeviny, které však před obložením ještě naposled důkladně zalijeme. Sloupovité jehličnany svážeme provázkem, aby je pozdější sněhová nadílka nepolámala. Trvalky nesnášející zimní vlhkost, jako jsou vysokohorské skalničky, statice, kosatec zahradní aj., zakryjeme dle možností dřevěným rámem s napnutou fólií. Zahrajme si na architekty Letničkové záhony rovněž poházíme kompostem a důkladně zryjeme. Ještě před tím si však vezmeme blok a poznamenáme si, kde které rostlinky byly vysazeny, abychom při další výsadbě mohli provést obměnu. Zachovávání stále stejného stanoviště by vedlo k jednostrannému vyčerpání půdy a naše radost z letních květů by potom byla každým rokem menší. „Zelí“ a další okrasné rostliny Nechceme–li se v zimních měsících spokojit s holými záhony, můžeme je ještě v těchto dnech osázet okrasným zelím, kterému chlad nejenom nevadí, ale teprve při nízkých teplotách od 0 do – 10oC se jeho růžice začínají nádherně vybarvovat. Můžeme ovšem již začít s novým výsevem nebo výsadbou některých letniček a dvouletek. Pokud ještě není zmrzlá půda, vysévají se přímo na záhon fialky, iberky, měsíčky, máky, černuchy, nebo sluncovky. V tuto dobu je rovněž možné vysazovat macešky, pomněnky, sedmikrásky a další. Královna květin Před příchodem zimy lze však také sázet růže. Jáma pro zasazení jednotlivých keříků růží má být hluboká 40 cm, pro růže v řádkové nebo záhonové výsadbě do stejné hloubky postupně překopáme – tzv. zrigolujeme celý záhon. Jednotlivé keříky uložíme tak hluboko, aby očkování zůstalo zhruba 5 cm pod povrchem půdy. Pak kořeny sazenic rozprostřeme a zasypeme půdou promíšenou s dobře proleželým kompostem. Kolem kmínků ještě navršíme kopeček hlíny a nakonec celý záhon ještě přikryjeme chvojím. S řezem nově vysazených růží počkáme až na jaro, zpravidla do první poloviny dubna. Další okrasné dřeviny V prvních listopadových dnech je rovněž vhodné vysazovat stromky a keře s opadavým listím. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami ve skupinové výsadbě volíme s ohledem na jejich budoucí vzrůst. U menších keříků to bývá zpravidla 100 až 150 cm, u středně vzrostlých dřevin okolo 2 metrů a u větších minimálně 2,5 m či více. Jámy pro výsadbu dřevin musí být dostatečně veliké. Doporučuje se 60 až 100 cm do hloubky a okolo 60 cm v průměru. V chudých kamenitých půdách raději vyhloubíme jámu větší. Před zahrnutím půdu vylepšíme proleželým kompostem, případně přihnojíme trochou Cereritu, v alkalických půdách pak dáme přednost směsi rašeliny, lesní hrabanky a písku. Kromě toho přizpůsobíme přesné složení půdy i tomu kterému druhu rostlin, takže jehličnanům a vřesovištním rostlinám, jako je například rododendron a vřesovec, namícháme kyselou půdu, zatímco u listnáčů většinou zůstaneme u neutrální zahradnické půdy s kompostem. Poslední „luxování“ Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na trávník. Pokud nám ještě nezapadl sněhem, navštěvujeme ho co nejčastěji s hráběmi a odstraňujeme spadané listí. Pokud jsme ho nestihli před zimním spánkem naposledy posekat, máme ještě poslední možnost, než uhodí trvalé mrazy. S hrabáním tentokrát ještě můžeme počkat, dokud neposekáme celou plochu, protože tráva s listím se pak bude v kompostu lépe rozkládat. Jakmile teploměr klesne dlouhodobě pod bod mrazu, neměli bychom na travnatou plochu už vůbec vstupovat. Dříve než nám zamrzne Na zimní spánek je třeba připravit i zahradní jezírko. Malé bazénky bez rostlin raději vypustíme a naplníme listím. Větší jezírka s lekníny stačí trochu odpustit, aby kořeny leknínů zůstaly alespoň 15 cm pod vodou, a celý bazének zakrýt ochrannými deskami a zateplit třeba vrstvou listí. Máme–li studený sklep, vyplatí se tam přemístit lekníny i s nádobou a obložit je mechem, který občas navlhčíme. Ve větších nádržích opět pouze snížíme hladinu a vložíme do nich silnější kus dřeva, aby je mráz neroztrhl. Pokud nám v jezírku neroste rákos, je dobré sehnat sušený a napíchat ho do dna, aby se i po zamrznutí dostával pod hladinu vzduch. -šum-