Svatý Martin si letos trochu pospíšil. Obvykle na sněhovou nadílku alespoň v nižších polohách čekáme do pozdní zimy, a letos nám svým brzkým příchodem způsobila spíše problémy. Řada z nás narychlo odnášela poslední květináče dovnitř a mnohý zahrádkář místo večeře spěchal zakrývat záhony. Předpovídané oteplení nás ale určitě navrátí do vyjetých kolejí a budeme si moci na zahrádce dodělat všechny naplánované práce na tento měsíc. Záhon trvalek Pomalu, ale jistě se začíná uvolňovat a bez našeho zásahu by zanedlouho připomínal divokou step. Pokud jsme na toto roční období mysleli včas, oživují nám teď blednoucí plochy fialově zářící astry, bledě modré – téměř až průsvitné ocúny, a samozřejmě pozdní chryzantémy. Jejich pronikavé barvy nás mohou podle teploty někdy provázet až do začátku zimy, ale silnějším mrazům neodolají ani ony. Chceme-li, aby nám zpestřovaly život i nadále, ostříháme je před nástupem věších mrazů a přeneseme do vázy. Pokud je doma postavíme na chladné místo a budeme pravidelně měnit vodu, můžeme se z těchto podzimních květů těšit ještě dlouho. Odkvetlé trvalky pak ostříháme nízko u země a stébla po rozdrcení přidáme do kompostu. I v tuto dobu se vyplatí „spící“ rostliny mělce okopat, přihrnout zem ke kořenům a nadále ještě likvidovat plevel. Stále zelené rostliny, jako je japonská ostřice, žebrovice a další, je třeba opatřit krytem, který je ochrání před prudkými paprsky zimního sluníčka. Přezimující skalničky pak zakryjeme chvojím, aby je nepoškodilo kolísání teplot za slunných a mrazivých dní. Choulostivější rostlinky pocházející z jižních krajů raději přesadíme do květináčů a přezimujeme ve světlé nevytápěné místnosti. Sázíme cibuloviny V tomto měsíci máme ještě poslední možnost zasadit cibule tulipánů, narcisů, hyacintů, krokusů a dalších cibulnatých a hlíznatých rostlin kvetoucích na jaře. Pokud pro ně teprve hledáme místo, nezapomínejme, že většina těchto rostlin plně vynikne teprve ve větším počtu. Stoprocentně to platí pro tulipány, ale narcisy a hyacinty se také budou lépe vyjímat, když jich bude více pohromadě. Krokusy pěstujeme spíše jako solitéry třeba na skalce se sněženkami a bledulemi, i ve větším společenství však působí příjemně. Co se týká vegetačních nároků těchto květin, měli bychom dát přednost osluněným záhonům s lehčí hlinitopísčitou půdou, kde je zajištěn dostatečný přísun vláhy. V tomto období lze také vysazovat cibule lilií. Na trvalkovém záhonu se budou pěkně vyjímat v „druhé linii“ za nižšími kvetoucími rostlinami. Záhon, na který je vysadíme, by neměl být vystaven přímým větrům a měli bychom ho chránit patřičnou přikrývkou proti holomrazům. I přesto bychom si však měli zjistit, do jakých teplot je ta či ona odrůda schopna přečkat zimu. Cibule choulostivějších rostlin se na zimu vyplatí zasadit do květináče, který přeneseme do pařeniště nebo do chladné místnosti, kde ovšem nemrzne. Co ještě stačíme? Stále ještě máme možnost vysadit některé dvouletky, jako jsou pomněnky, macešky, sedmikrásky a zimní fialy. Pozdě není ani na výsev některých letniček. Jakmile se trochu oteplí, můžeme ještě vysévat měsíčky, chrpu, okrasný tabák, hledík, černuchu, krásenku a další. Držme se přitom zásady, že na stejném místě není vhodné po dobu dvou let vysévat jeden a tentýž druh. Oseté záhonky ještě přikryjme chvojím a za suchého počasí zalijme rozptýleným proudem vody. Pokud dosud nepromrzla zem, stihneme ještě vysadit některé okrasné stromky, keříky a dokonce růže. Na podzim je to výhodnější, protože dřeviny alespoň trochu zapustí kořínky a na jaře začnou okamžitě růst. Musíme však splnit jejich specifické nároky zejména na stanoviště a složení půdy, a to vyžaduje nějaký čas. V případě, že zatím nemáme všechno dostatečně promyšlené a přichystané, počkáme s tím raději na jaro a ve volnějších chvílích si pouze připravíme jámy. Pakliže jsme si všechno řádně připravili a pustíme se ještě teď do díla, nezapomeňme růže okamžitě po zasazení seříznout na 5 až 6 oček a důkladně je zahrnout zemí. Čerstvě zasazené rostlinky pak ještě obalíme chvojím nebo slámou. Ochráníme je tak nejenom proti mrazům, ale též proti přesychání a předčasnému jarnímu rašení. Zhruba na přelomu března a dubna začneme zeminu opatrně – nejlépe jen rukama odhrabávat. Co ještě zbývá? Naposledy posekat trávník, shrabat všechno listí a přiložit na kompost, svázat větve zakrslých a sloupcovitých cypřišků, zeravů a jalovců, aby je nepolámal sníh, zkontrolovat uskladněné cibule a hlízy okrasných rostlin. Menší jezírka je třeba vypustit, vystlat listím a lekníny v nádobách přenést do sklepa. U větších nádrží je lze nechat na dně, ale musíme zajistit přísun kyslíku vložením několika dutých rákosů nebo bambusu. Bude rovněž třeba zkontrolovat plot, vyčistit a opravit všechny motyčky, hrábě, rýče a další letní nářadí. Současně si připravíme lopaty a hrábla, aby nás nezaskočila sněhová nadílka. -ra- Foto: Archiv In