Ponuré listopadové počasí nás láká spíše zůstat doma v teplíčku než na zahrádku. Nenechme se ale odradit, záhony nás teď potřebují. Určitě bude všude spousta navátého listí, které je třeba shrabat a dát na kompost. To je ovšem pouze začátek. Tento měsíc je jednou z posledních příležitostí, jak připravit celý pozemek k zimnímu spánku.

Květinové záhony Až na čestné výjimky má už většina rostlin vegetační období za sebou, a proto je těsně nad zemí odstříháme. Záhonky trvalek naposledy obejdeme s motyčkou a odstraníme zbytky plevelných rostlin, které by na jaře zcela určitě vzešly jako první. Půdu pomocí motyčky demínky nakypříme a nahrneme ke kořenům. Pak přijdou na řadu mulčovací materiály – nejčastěji drcená kůra, popřípadě záhonky přikryjeme chvojím.

Poměrně dost práce čeká i na letničkových záhoncích. Nahrubo zryjeme a obohatíme kompostem půdu pro letní výsev nebo výsadbu. Na místech, kam budeme chtít vysévat ještě tento rok, zem pomocí hrabiček naopak jemně rozmělníme. Pokud nepřijdou abnormální zimy, dají se během listopadu ještě vysévat měsíčky, chrpy, hledíky, černucha, ostrožka, okrasný ječmen nebo len aj. Držme se přitom zásady, že na úplně stejné místo nemá během tří let přijít tentýž druh, a proto si na záhonku zahrajeme jakési „škatule hejbejte se“. Nezapomeňme si při tom ale označit osetá místa cedulkami, abychom na jaře nemuseli hádat, co nám vlastně kde vyrůstá.

Pamatujme také na vysazené cibuloviny, zvláště tulipány. I ty bude třeba zakrýt ochrannou mulčovací vrstvou. Protože by se mohly za zimních dnů stát snadnou kořistí hladových myší, je dobré naklást v jejich okolí několik pastí. Pokud by oproti pravidlům listopadového počasí náhodou nepršelo, je třeba zasazené cibule zalít.

Okrasné dřeviny Určitou pomoc budou potřebovat i okrasné stromky a keře. Především okolo nich shrabeme spadané listí, které použijeme na kompost nebo (po rozdrcení) jako nastýlku. Kromě něj samozřejmě můžeme použít osvědčenou mulčovací kůru nebo smrkové větve.

Do příchodu sněhových vánic bychom také měli zajistit stálezelené dřeviny proti polámání mokrým sněhem. K vyšším stromkům, jako jsou třeba túje, upevníme opěrný kůl, pak jejich větve obtočíme a svážeme motouzem. Po správném svázání by měly připomínat sbalený vánoční stromek. Rozvětvené opadavé keříky můžeme v nebezpečných místech podepřít vidlicemi z uřezaných větví. Dřeviny s holými kmeny natřeme zespodu vápenným mlékem či obalíme rohoží z rákosu, popřípadě i pletivem, které je ochrání před divokou zvěří.

Skalka Rostlinky na zahradních skalkách většinou pocházejí z různých zeměpisných oblastí a často mívají odlišné nároky na přezimování. Většinou jim nesvědčí dlouhotrvající vlhko a chlad. Musíme jim proto zimní spánek alespoň trochu zpříjemnit a zajistit alespoň tu nejdůležitější ochranu. Naši pomoc nebudou ani tolik potřebovat skalničky v horských oblastech, i když je zde daleko větší zima. Zapadnou však sněhem a celou zimu až do nástupu jara přečkají jako v peřince. Paradoxně na tom budou daleko hůř rostliny z nižších oblastí a zejména z okolí měst. Sníh se tady objevuje spíše v podobě břečky a o smogu a studených deštích ani nemluvě. Když pak do takové psoty uhodí prudší mrazy, může to být pro zahrádku pohroma.

Co s tím? Nejprve musíme zajistit, aby se voda na skalce příliš nezdržovala, a když už nějaké množství navíc spadne, co nejdříve ho odvést pryč. Můžeme to provést pomocí drenážních kaménků, které nahrneme pod trsy jednotlivých skalniček. K teplomilným druhům můžeme přisypat i polystyrénové kuličky, které je současně dobře ochrání před chladem. Zvlášť choulostivé rostliny také můžeme přiklopit plastovými kelímky nebo odstřiženými pet lahvemi. Ty však nesmí být vzduchotěsné, a proto do nich po stranách napícháme drobné dírky nebo necháme konec u země trochu nadzvednutý. Aby nám nedělaly příliš velkou ostudu, můžeme celou skalku přikrýt ještě větvičkami z chvojí, za které nám bude vděčná i ostatní – třeba otužilejší vegetace.

Okenní květiny Po návratu ze zahrádky věnujme trochu pozornosti i muškátům, fuchsiím a dalším balkónovým květinám, které jsme již přenesli do chladnější místnosti. Občas se podívejme, zda není jejich zem příliš vyschlá a přilijme trochu, ale skutečně jenom „trochu“ vody.

V okenních truhlících nám zatím stále ještě mohou kvést chryzantémy, rozchodníky či astry, ale po příchodu silnějších mrazů dojde i na ně. Aby po nich nezbylo prázdné místo, můžeme si okenice ozdobit různými větvičkami, vysušenými plody nebo slaměnkami.

-šum-Foto: www.isifa.com