Před nástupem zimy už na zahrádce definitivně končí všechny sklizňové práce a naše pozornost se soustřeďuje na její údržbu. Už z názvu tohoto měsíce je jasné, že budeme především hrabat spadané listí a zakládat kompost, ale též sázet nové stromky a vyspravovat díry v plotě. Musíme také pravidelně kontrolovat uskladněnou úrodu a větrat sklep. Ale teď už hurá na zahradu!

Co nás tu čeká? V tomto čase již zmizelo ze stromů i poslední zimní ovoce, a tak už jenom kontrolujeme, zda nahoře něco nezbylo. Pokud objevíme ve vrcholu koruny zapomenuté jablíčko, můžeme ho s klidem nechat ptákům. Toleranci ale musíme nechat stranou v případě nahnilých a mumifikovaných plodů, které zdálky připomínají sušené švestky. Ty se snadno mohou stát zdrojem infekčních chorob, a proto je musíme srazit dřevěnou tyčí a bezpečně zlikvidovat. Nejvhodnější je asi 1 metr hluboká jáma v koutě zahrady, kterou po zaplnění zhruba do jedné třetiny přehodíme několika lopatami vápna a zaházíme. Sem přijdou samozřejmě i všechny nahnilé padavky spadané na zem. Jestliže při jejich likvidaci natrefíme na dosud zdravé spadané ovoce, které se už bojíme skladovat, nasbíráme ho do oddělené bedýnky a podle množství z něho můžeme nechat vyrobit mošt nebo si z něj alespoň upéct štrúdl.

Ochrana kmenů stromů Před nástupem zimy je rovněž třeba ošetřit kůru. Lepové pásky už splnily své poslání, a tak je můžeme s klidným svědomím již odstranit a zlikvidovat ohněm. Pakliže při snímání objevíme na některých přilepené větší množství hmyzu nebo jeho zárodků, označíme si dotyčný strom a při další očistě mu budeme věnovat zvýšenou pozornost. V případě, že nejsme schopni škůdce sami rozpoznat, zabalíme si kousek pásky do igelitového pytlíku a vypravíme se do odborné prodejny, kde nám doporučí další postup.

Kmeny ovocných stromů v každém případě očistíme drátěným kartáčem, čímž je zbavíme nejenom vajíček běžných škůdců, ale i lišejníků a mechu. Po provedení očisty kůru nejdříve natřeme vápenným mlékem. To kromě pronikání škůdců pod kůru zabrání i jejímu poškozování mrazem.

Vápenný nátěr Zahradničtí kutilové si mohou k tomuto účelu vyrobit vylepšený vlastní nátěr, k jehož přípravě sice obětují nějaký čas navíc, ale na druhé straně jim přinese radost z tvůrčí práce při zvelebování zahrady. V jedné německé příručce jsme objevili zajímavý recept, který si můžete vyzkoušet. Potřebujete k tomu 2 až 2,5 kg páleného vápna, které rozpustíte v 10 l vody (tedy v jednom běžném úklidovém kýblu). Pro zesílení účinku je dobré do směsi ještě přimíchat jíl, a pak už budeme postupovat jako Čapkův pejsek s kočičkou. Přimícháme ještě 0,5 kg lepidla na tapety, popřípadě směs dále vylepšíme trochou vodního skla. V tom případě však musíme použít pouze poloviční množství vápna. Nakonec přidáme ještě trochu kostní moučky a proleželý kravinec.

Nic ovšem není absolutně ideální. Sám autor tohoto receptu upozorňuje, že takto ošetřená kůra se stane nepřijatelná i pro ptáky, vyplatí se proto pouze v případě většího napadení škůdci. Při běžném výskytu, který většinou stačí samo zlikvidovat právě ptactvo, je vhodnější použít některý z osvědčených ekologických prostředků.

Úprava půdy Aby se nám úroda i v příštím roce vydařila, je třeba se také postarat o půdu. Nejlepším prostředkem k jejímu obohacení stále zůstává dobře proleželý chlévský hnůj, ale ten už dnes asi většina z nás nemá k dispozici, a tak dáme přednost osvědčenému kompostu, který se nám na zahrádce nikdy neztratí. Máme-li ho dost, můžeme s klidem rozhodit 10 až 20 kg na 1 m2. Společně s organickými hnojivy je třeba půdě dodat i průmyslově vyráběná hnojiva draselná a fosfátová. Na volné nezatravněné ploše mezi ovocnými stromy zaryjeme hnojivovou směsku do země, v těsné blízkosti stromů však raději s rýčem příliš manipulovat nebudeme, abychom nepoškodili kořeny. Pouze zkypříme mísy okolo kmenů a navršíme do nich obohacený kompost, který navrch překryjeme mulčovací vrstvou. Bezprostřední okolí však necháme spíše volné, aby se tam zbytečně neusídlovaly myši.

Hroznové víno Pokud pěstujeme na své malé zahrádce i tuto dekorativní a současně užitečnou rostlinu, musíme jí nabídnout dostatek živin. Skromná, ale chutná úroda odčerpala ze země poměrně velké množství potřebných látek, které bude třeba doplnit. Podle odborníků spotřebují pouze hrozny o váze 1 kg k úspěšnému vyzrání 120 až 150 g vápníku, 90 až 120 g draslíku, 90 až 100 g dusíku, 40 g hořčíku a 15 až 20 g fosforu. Ty je třeba do půdy vrátit především v podobě přírodních látek, a to opět kompostu nebo hnoje. Obvykle ho stačí dodat jednou za tři až čtyři roky, zato ale v dostatečné míře, a sice jedno až dvě kolečka na 10 m2 plochy. S hnojením se neomezíme pouze na bezprostřední okolí rostlin, ale rozhodíme hnojivo i po nejbližší ploše včetně trávníku. S hnojením průmyslovými hnojivy počkáme až na jaro.

-ra- Foto: Archiv In