Autor: archiv Tento měsíc nepatří právě k nejoptimističtějším obdobím roku. Mlhy a plískanice vyvolávají v naší duši spíše pesimistické nálady, které je třeba něčím zaplašit. Takovým impulsem může docela dobře být radost z dobře vykonané práce v podobě skromné, ale zato vlastní úrody. Proto bychom měli využít každého okamžiku vlídného počasí a hned od začátku měsíce se pustit do sklizně pozdních odrůd zeleniny. Listová zelenina naši zahrádku většinou již opustila, a tak nezbývá, než se pustit do dalších druhů. Kořenová zelenina Mrkev sklizená v tomto období je určená převážně k zimnímu uskladnění, i když nic nebrání její okamžité konzumaci v podobě chutných zeleninových salátů. Musíme ji však sklidit ještě před příchodem prvních mrazíků. Nejlépe se nám to podaří, když ji vyryjeme pomocí vidlí, očistíme od zbytků země a opatrně ukroutíme nať. Zdravé a nepoškozené kořeny pak uložíme do bedýnky s pískem, kterou přemístíme do tmavého nevytápěného sklepa. Můžeme je též založit do hlubšího pařeniště, pokud ho na zahrádce máme. Petržel je další kořenovou zeleninou, do jejíž sklizně se můžeme v listopadu pustit. Při stanovení sklizňového harmonogramu však dáme přednost mrkvi, protože petržel je otužilejší a daleko lépe snáší mráz. Z tohoto důvodu ji také můžeme nechat na záhonku až do jara, ale musíme ji ochránit menším krytem nebo alespoň mulčovací vrstvou a chvojím. Jinak ji sklízíme obdobným způsobem jako mrkev. Autor: archiv Tento druh zeleniny se však také dobře hodí k rychlení. Pokud se pro tuto možnost rozhodneme, máme poslední možnost zasadit kořeny do květináče s otvory (tzv. petrželáku) a uložit je do chladného sklepa nebo pařeniště. Podle potřeby je pak budeme během zimy vynášet na světlo a k teplu, kde poměrně rychle obrazí. Postupně pak budeme sklízet převážně nať, ze které se dají připravit chutné saláty. Lze ji však též sušit a používat jako koření. Černý kořen je mrazuvzdornou rostlinou, která nám i při minimální ochraně dokáže na záhonku přečkat zimní období. Vzhledem k tomu, že se svou dietetickou a vitamínovou hodnotou řadí k nejhodnotnějším druhům zeleniny, které mohou zvláště v podzimních dnech posílit naši obranyschopnost, je dobré alespoň část úrody nyní sklidit a zařadit ji do svého jídelníčku. Při sklizni si ale musíme počínat velice opatrně, protože kořeny této rostliny jsou křehké a snadno se lámou. Kromě toho jsou velmi dlouhé, a proto se vyplatí vyhloubit podél řádku hlubší brázdu, do níž kořeny z opačné strany vyvrátíme pomocí vidlí nebo rýče. Až se nám to podaří, uložíme je do sklepa nebo pařeniště v bedýnce s pískem. Ten by měl být vlhký, protože černý kořen snadno vysychá. Košťáloviny Autor: archiv Hlávkové zelí rozdělujeme podle doby výsevu a sklizně do několika odrůd. V listopadu sklízíme už jenom pozdní odrůdy, které uložíme v chladu nebo zpracujeme. K uskladnění vyjmeme celé rostliny i s kořeny a po odlomení okrajových listů je zakládáme do sklepa nebo do vyvezeného pařeniště. K uskladnění se používají pouze kvalitní zdravé kusy, zastoupené například odrůdou Amager aj., které se obvykle vyznačují delším košťálem. Naopak k nejznámějším odrůdám vhodným ke krouhání patří například Dobrovodské podzimní zelí nebo Pourovo červené. Hlávková kapusta se na zahrádkách obvykle pěstuje společně se zelím a přibližně ve stejnou dobu se také sklízí. Na rozdíl od zelí však jsou pozdní odrůdy daleko otužilejší, na druhé straně však nevydrží po sběru dlouho uložené. Proto je necháváme na záhonku co nejdéle a sklízíme je postupnou probírkou k přímé konzumaci. Proti mrazům je stačí ochránit pouze přikrývkou z chvojí nebo slámy. Růžičková kapusta patří k nejotužilejším druhům u nás pěstované zeleniny, která poměrně dobře snáší mrazy až do -15 °C. Dokonce se tvrdí, že teprve po promrznutí získává tu pravou chuť, a proto ji sklízíme postupnou Autor: archiv probírkou prakticky po celé zimní období. Neplatí to však úplně u všech odrůd! Na našem trhu se v současné době vyskytuje okolo 14 odrůd, z nichž některé jsou určeny pouze k podzimní sklizni. Měli bychom si proto vést seznam nebo schovávat pytlíčky od semínek. Pokud jsme na to letos zapomněli, sklidíme zeleninu raději dříve a příští rok to napravíme. Podzimní výsev Když vše dobře sklidíme a upravíme půdu, můžeme začít s výsevem na příští rok. Bude to například kuchyňská cibule a šalotka, ale především kořenová zelenina zastoupená mrkví, petrželí, černým kořenem a pastinákem. Při výběru semínek si znovu ověřme, zda jsou skutečně určeny pro pozdní výsev. Taková semínka mají na svém povrchu látky, které zabraňují předčasnému vyklíčení. K tomu dojde až na jaře po jejich postupném odplavení během zimních měsíců. -ra- Foto: Archiv In