Mahonie cesmínolistá, lidově mahon, roste v našich zahradách často v ústraní. Někdy se objeví, aniž bychom keřík vysazovali. Mohou za to ptáci, kteří při konzumaci bobulí semínka roznášejí. Na jaře kvete mahonie sytě žlutými vonnými květy a po odkvětu plodí tmavě modré bobule. Zvlášť velké oblibě se těší mezi aranžéry pro své stálezelené listy, které se v zimních měsících zbarvují do vínových a červených barev.

Keř mahonu má velké, tuhé a pichlavé listy. Jeho větve se používají pro vazbu nejrůznějších dekorací. Dlouho vydrží, ať již ve váze s vodou, nebo bez ní. Kombinovat ho můžete s jehličnany i živými květinami. Nádherný je především v adventním věnci, ale raději ho jen hustě vypichujte do slaměného korpusu nebo aranžovací podložky a nechte uschnout. Větvičky mahonií se dále používají k výzdobě svícnů, v závěsu u lustru a také skvěle dozdobí vánoční dárky. Pro zvýšení svátečního efektu můžete použít i lesk na listy.

Pěstování mahonie je snadné

Mahonie cesmínolistá je velmi odolný, zhruba 1m rozložitý keř, který poroste na místech, kde žádná jiná rostlina nemá šanci. Daří se jí na slunci, v polostínu i úplném stínu. Ideální půda by měla být bohatá na živiny a stále alespoň mírně vlhká. V tomto případě ji nemusíte hnojit. Pokud ale víte, že půda nemá tolik živin, je dobré rostlinu přibližně jednou za tři týdny přihnojit hnojivem pro okrasné listnaté dřeviny. Ideální je použití mahonie na živý plot.

Jsou plody mahonie cesmínolisté jedovaté?

Využívání bobulí mahonie jako ovoce není běžné a většina lidí si myslí, že jsou jedovaté. Opak je ale pravdou. Bobule jsou jedlé. Dozrávají od srpna do září a na rostlině vydrží někdy až dlouho do zimy. Jejich šťáva se dříve používala k dobarvování červených vín nebo k okyselení ovocných moštů, marmelád, kompotů, tvarohových výrobků a likérů. Ze samotných plodů se také dají připravit kompoty nebo želé. S jejich konzumací je ale nutné počkat až do plné zralosti, jinak jsou trpké a kyselé.