Téma malé kuchyně zůstává v našich podmínkách velkým tématem. Malé kuchyně nás totiž ještě nějaký ten čas budou provázet – rozhodně tak dlouho jako paneláky. Známá značka 2+k.k. znamená většinou v panelových domech malou ložnici a kuchyňský koutek bez okna v obýváku. Jsou i jiná o trochu příznivější řešení v panelácích novějších, ale většinou platí, že o nějakém bourání příček nelze uvažovat. Někdy se podaří spojit šikovně obývací pokoj a kuchyňský kout s oknem, čímž vznikne zajímavý vzdušný prostor, který můžeme vhodně předělit například barovým pultem. Ale na straně „kuchyňské“ stále máme jen málo místa na umístění všeho, co dnes v moderní kuchyni potřebujeme. Ergonomové mají v kuchyni stále co zkoumat – propočítali, jak musí být jednotlivá kuchyňská pracoviště široká a dlouhá, jak předměty optimálně umístit, jak na sebe nejlépe navazují pracovní plochy a tak dále…Zdá se ale, že leccos z toho není dáno definitivně: je třeba neustále reagovat na nové, dokonalejší výrobky, nové přístroje, progresivní materiály, nové tvary nábytku a různá vylepšení typu karuselů, plnovýsuvů a dalších, které mění dimenze kuchyně, prostorové možnosti a její variabilitu. Ví se například přesně, kolik kroků uděláme během přípravy jednoho oběda, kam naše kroky vedou nejčastěji, kolik cest si zbytečně přiděláváme. Domýšlení detailů, počítání centimetrů a milimetrů plochy se vyplácí stoprocentně právě v těch nejmenších kuchyních. V malé kuchyni máme problém poněkud opačný – jsem unaveni z toho, jak se stále točíme na místě, mnohem více tady stojíme než chodíme. Domýšlení detailů, počítání centimetrů a milimetrů plochy se vyplácí stoprocentně právě v těch nejmenších kuchyních. Výhodou tu je, že na prostoru pěti nebo šesti čtverečních metrů je opravdu všechno na dosah ruky. Malá kuchyně je ale náročnější na udržování pořádku, snadněji tady ztrácíme přehled, věci jakoby se někdy samy od sebe ztrácely. I z toho důvodu by měla kuchyně být perfektně promyšlená a zařízená. V extrémně malé kuchyni musíme nejen všechno potřebné nějak umístit, ale také co nejlogičtěji uspořádat. Při jejím zařizování v zásadě řešíme tři otázky: uspořádání pracovních ploch, výběr vhodných spotřebičů a nakonec řešení jídelního koutu – v tomto případě spíše koutku. Konkrétně jaký stůl a židle a zda se sem vůbec nějaké vejdou. V obchodě je dobré prohlédnout si prostorově úsporné, malé a úzké spotřebiče a také si předem udělat o jejich kompletní nabídce přehled. (Na to, jak je nejlépe umístit v omezeném prostoru, se podíváme příště.) Zastavme se u otázky stravování. Nemožnost klasického stolování se řešila úplným zrušením jídelního koutu v kuchyňce a stolováním například v obývacím pokoji. Tím ovšem vedle přenášení hrnců a talířů na velkou vzdálenost a všech nepříjemností s tím spojených zanikl v kuchyni také maličký intimní a příjemný prostor třeba i k jednoduchému občerstvení. A to je škoda, protože prostředí kuchyně je nezaměnitelné. Je to něco podobného jako s útulným a příjemným barem, do kterého si občas zajdeme - i když je mrňavoučký, je útulný a cítíme se tam zkrátka dobře. Dnes by se proto i v sebemenší kuchyni mělo podařit najít místo k servírování malých jídel. Vymezený prostor nás tedy většinou donutí rezignovat na klasický stůl se židlemi a naučí nás improvizovat a hledat neotřelá řešení. Dnes už naštěstí můžeme koupit rozličné skládací, sklápěcí nebo vysunovací stoly a stolky a stejně tak si můžeme vybrat z prostorově nenáročných židlí všech materiálů. Úsporné jídelní stolky Často zřejmě bude nutné rezignovat na klasický jídelní stůl a řešit situaci například kombinací baru a kulatého nebo obdélného stolku se sklopnými stranami. Přisuneme-li stolek ke zdi, část jídelní desky je sklopená podél stěny, u stolu můžeme sedět na jedné židli. Jeho roztažením pak získáme stůl pro 3-4 osoby. Jiný stolek je připevněn na zdi a sklápí se skoro celý díky tzv. pianovému pantu. (Sklopením vzniká pouhá polička na zdi, odklápěním půlkruhový stolek). Jídelní kout můžeme vytvořit také jako barový pult, ať už jako předěl mezi kuchyňským pracovištěm a obytným prostorem, nebo třeba jako vysunovací pult, umístěný kolmo na pracovní desku s výškou zhruba 10 cm nad ní. Na malých kolečkách se navíc může posunovat po desce a tak jíst můžeme tam, kde bude právě místo. Dalším řešením je malý mobilní stolek - umístíme jej pod zvýšenou pracovní desku. Po vysunutí u něj rovněž můžeme servírovat malá jídla. Na co se posadit? Židle si dobře prohlédneme v obchodě nejlépe s centimetrem v ruce. Snažíme se zaměřit se na ty co nejužší, ale stále ještě dostatečně pohodlné. Někdy to mohou být vyšší trojnožky s elegantní opěrkou, které jsou mimochodem velmi stabilní. Materiály by se měly dát lehce čistit a udržovat, celá židle by měla působit subtilně a také být lehká, aby se dala lehce přemisťovat; určitě se proto vyhneme masivnějším typům židlí. Pokud jde o výšku, do menšího prostoru se přikláníme spíše k vyšším typům židlí. Pokud si šikovně vybereme vysoké barové židle, mohou plnit úlohu židle pracovní i jídelní; sedět na nich můžeme u baru i u pracovního pultu (v některých případech může jedno plynule přecházet v druhé). V úplně nejmenší kuchyni mohou být židle i skládací, lehké laťkové, vyplétané nebo nějaké pěknější plastové. Mimo dobu jídla zůstávají opřené o stěnu a my tak získáme tolik potřebné místo na práci. -ag- KUCHYNE.CZ