Mandloně k nám doputovaly z oblastí západní Asie a z Afriky, které jsou považovány za jejich domovinu. Velmi jim vyhovuje středomořské klima, tedy takové, jež znamená dlouhé teplé léto a krátkou zimu. V mírném pásu kontinentálního klimatu se jim daří také, pokud se jedná o teplejší oblasti, zpravidla s maximální výškou do 250 m n. m. U nás je takovým příkladem jižní Morava, kde najdeme mandloňové sady například v okolí Hustopečí.

Původně se na jižní Moravě pěstovaly tisíce těchto stromů, ale kvůli neznalosti lidí byly mnohé stromy v roce 1949 vykáceny na otop. Nynější dva sady s rozlohou kolem 4,5 hektaru a s necelou tisícovkou stromů jsou městem Hustopeče udržovány jako turistická atrakce, neboť pohled na nádherně kvetoucí řady mandloní je úchvatný a výlet sem láká každoročně mnoho turistů.

Mandloň obecná (Prunus dulcis) dorůstá běžně do výšky 5 metrů, výjimkou však nejsou i stromy mající téměř dvojnásobnou výšku. Díky své široké, mírně převislé koruně a krásným růžovým či bílým květům působí velmi dekorativně.

Mandloně kvetou obvykle již v březnu a dubnu, patří k nejdříve kvetoucím ovocným stromům, což s sebou může nést jisté obtíže, protože v tomto období ještě mohou nastávat chladnější teploty či mrazíky. Jakmile teploty klesnou pod -2 °C, dochází k poškození květů nebo plodové násady. Proto se obecně doporučuje u mandloní bílení jejich kmenů a kosterních větví, aby se rozkvět stromů odsunul, a tím aby se snížilo riziko pomrznutí květů.

Odrůdy, jež se pěstují v našich klimatických podmínkách, bývají cizosprašné, nebo samosprašné pouze částečně, proto je vhodné pěstovat alespoň dva stromy ve vzájemné blízkosti. Důležitý je také výběr odrůd, aby kvetly ve stejnou dobu. Mezi oblíbené odrůdy, jež lze u nás zakoupit, patří Sladkoplodá moravská, Nikol, Zora nebo Vama. Ze zahraničních odrůd jsou to například Robijn, Ferragnes nebo Pfalzer Fruchtmadel. Při výběru je určitě třeba dbát na to, pokud kupujete dvě odlišné odrůdy, aby doba jejich rozkvětu byla přibližně stejná právě kvůli sprašnosti květů.

Kde mandloně pěstovat?

Stromy vysazujeme v druhé polovině podzimu nebo brzy na jaře. Plánování je zde velmi důležité, některá zahradnictví prodávají mandloně pouze na předobjednávku a právě pouze v době výsadby. Rovněž ne všechna zahradnictví nabízejí odrůdu, která by vás zajímala, a hledání vhodné školky, kde se odrůda pěstuje, také nějakou dobu trvá.

Vzhledem k tomu, že mandloně mají rády teplé slunné stanoviště, ideální je výsadba na jižně orientované místo, chráněné proti nárazům větrů. Nevadí jim těžší půda, ale v chladnějších oblastech je lepší dopřát jim lehčí hlinitopísčitou zeminu, vždy však s vyšším obsahem vápníku, dusíku, fosforu a zinku. Důležité také je, aby půda nebyla přemokřená, neboť mandloně jsou spíše zvyklé na sušší podnebí a sucho obecně snášejí dobře. Proto také zálivka není v zásadě potřeba, stačí jim to, co získají během deště, pouze při déle trvajícím suchu je možné občas rostlinám zálivku dopřát.

U mladých stromků provádíme na jaře úpravu korunky tak, že se ponechá pouze 4-5 hlavních větví a terminál se zkrátí maximálně na pět pupenů. U ostatních stromů odstraňujeme suché části a také větvičky, které příliš zahušťují vnitřek koruny. V létě pak u mladých stromků ještě odstraňujeme přebytečné letorosty a prodloužené výhony zkrátíme na maximálně půlmetrovou délku. Tím u těchto stromků vytvarujeme pevnější kompaktnější korunu, kterou v pozdějších letech už jenom udržujeme.

Sklízíme sladkou úrodu

Mandle na stromech dozrávají v období srpna až října v závislosti na odrůdě a také na teplotních podmínkách lokality, kde strom pěstujeme. Z jedné mandloně můžeme mít až 40 kg plodů. Jejich zralost lze poznat podle praskajícího zeleného obalu (tzv. rubiny), který se začne oddělovat od samotné pecky. Pecky pak lze snadno vyjmout, někdy padají na zem samy, někdy i s rubinou. Pecky nebo vyloupaná jádra, která jsou určena k dalšímu skladování, je vhodné ještě dosušit, abychom předešli jejich plesnivění. Plody můžeme ale konzumovat i neusušené, ještě čerstvé. Mají lahodnou sladkou chuť, zcela jinou, než na jakou jsme zvyklí u klasických sušených mandlí.

Mandle v pecce je možné skladovat i několik let, aniž by to mělo vliv na jejich chuť, vyloupaná jádra se doporučuje zkonzumovat do jednoho roku (v závislosti na uskladnění), protože pak mohou zhořknout. Kromě sušení je možné naložit mandle do mírně slaného roztoku, nebo naopak do medu, dají se pražit, udit či blanšírovat. Na Moravě z nich vyrábějí tamějším obyvatelům velmi známou mandlovici. Jádra však mají své zastoupení i v kosmetice, kdy se z nich vyrábí mandlový olej či máslo.