Vlastně jediná možnost, jako dnes měli majitelé bytů v SVJ a bytová družstva, bylo sjednotit odběrné místo od distributora na jedno u paty domu a pak vnitřně rozúčtovávat lidem elektřinu přebranou z distribuce a vyrobenou a spotřebovanou z fotovoltaiky poddružnými elektroměry. Jenže tahle praxe není jednoduchá. Ztrácí se totiž možnost, aby si lidé v domě vybrali svého vlastního dodavatele, aby mohli snadno a jednoduše přecházet apod. A to nemluvíme o problémech při sdílení elektrické energie třeba v rámci jedné obce, mezi sousedy apod. Tahle problematika je stále passé a obáváme se, že ještě dlouho bude.
Podívejte se na rozhovor, co to vlastně ta komunitní energetika je a proč je tak důležitá:
Ovšem ledy se hnuly, alespoň u sdílené solární elektřiny na bytových domech dostali nový zákon, takzvaný LEX OZE I. Najdeme v něm:
- navýšení limitu instalovaného výkonu FVE z 10 na 50 kW, na který není nutné mít pro vlastni spotřebu licenci od ERÚ;
- navýšení limitu instalovaného výkonu FVE z 20 na 50 kW, na který není nutné žádat o stavební povoleni (pokud nedojde ke změně vzhledu střechy);
- navýšení limitu instalovaného výkonu FVE z 20 na 50 kW, na který není nutné dokládat odbornou způsobilost.
Doplňková vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou (PRTE) pak doplňuje to důležité pro SVJ:
- sdílení elektřiny z FVE v bytových domech už nebude vyžadovat zapojení, a tedy i souhlas všech majitelů bytů, schvalování investice (snad) bude jednodušší;
- každý účastník sdílení si nadále může vybírat vlastního dodavatele elektřiny a zůstává mu i jeho odběrné místo;
- není již nevyhnutelné slučovat všechna odběrná místa do jednoho, jako tomu bylo doposud, namísto toho vyhláška zavádí tzv. vůdčí a přidružená odběrná místa;
- pro FVE do 50 kW se zavádí výrobní EAN (číselný kód odběrného místa), který umožňuje vybrat si obchodníka pro prodej nespotřebované elektřiny do sítě zvlášť podle hodnoty výkupní ceny (dosavadní spotřební EAN totiž umožňoval prodej přebytků jen svému současnému dodavateli elektřiny).
Jak na to? Stát neporadil
Jenže je tu stále problém. Stát sice vymyslí zákon, ale samotné provedení je na předsedech výborů SVJ. Ti musí být odborníci prakticky na všechno – od zákonů, přes elektřinu, konstrukci solárů, vytápění, až po ekonomiku. A za to všechno pak ručí celým svým majetkem. Nezřídka dělají tuto funkci za minimální obolus. (Autor článku je také jedním z těchto bláznivých dobrovolníků.) Energetický regulační úřad vydal jakési stručné desatero. Jenže to nestačí.
A tak musela přijít cesta od soukromé sféry. Unie komunitní energetiky (UKEN) představila manuál pro vlastníky a nájemce bytových domů s názvem “Jak na společnou fotovoltaiku u bytových domů”. Zabývá se technickými, ekonomickými, právními i společenskými aspekty sdílení elektřiny v bytových domech podle novelizované vyhlášky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o Pravidlech trhu s elektřinou, která je účinná od 1. ledna 2023. Ambicí manuálu je poskytnout čtenářům praktický návod, jak fotovoltaiku realizovat a úspěšně provozovat.
Manuál pro komunitní energetiku
Tomáš Jagoš, expert na energetiku Hnutí DUHA a UKEN, jako jeden z autorů vysvětluje, proč manuál vznikl: „Hlavním důvodem pro sepsání manuálu byl zájem UKEN na co největším rozšíření konceptu sdílení elektřiny v bytových domech, protože to zapadá do naší vize komunitní energetiky. I proto jsme manuál psali s důrazem na maximální srozumitelnost jinak relativně složité problematiky. Manuál pokrývá celou šíři témat od technické roviny až po sociologicko-psychologické aspekty přesvědčování v rámci SVJ, ale dělá to jednoduchým a názorným jazykem. Na tvorbě se podíleli naši členové a specializované kapitoly jsme připravovali ve spolupráci s externími experty na danou problematiku.”
Spolupráce s odborníky
Manuál obsahuje také podrobnou občansko-právní kapitolu, která se věnuje možným provozním modelům v bytovém domě a odpovídá na často kladené otázky. „V publikaci představujeme celkem čtyři provozní modely a poskytujeme přehled o tom, jak je to s rozhodováním, financováním, vlastnictvím, právem na využití elektřiny a příspěvkem za ni, ale také s právem na prodej přebytků elektřiny nebo s tím, za jakých podmínek musíte platit daně,“ říká autorka kapitoly Eliška Beranová, právnička z právní expertní skupiny Frank Bold, která na vydání spolupracovala.
Častou obavou u sdílení v bytových domech byla platba za výměnu průběhového elektroměru, jenž je nezbytnou podmínkou sdílení. ERÚ ale upozorňuje, že se zájemci obávají zbytečně. „Kromě toho, že jsme vydali samotnou vyhlášku, která umožňuje sdílení elektřiny v bytových domech, mysleli jsme i na náležitosti s tím spojené. Po naší domluvě s provozovateli regionálních distribučních soustav tak jejich zákazníci nebudou hradit náklady na vyšší typ měření u vůdčího odběrného místa ani u odběrných míst přidružených. Distributoři se nebudou odvolávat na příslušné ustanovení energetického zákona a budou elektroměry instalovat zdarma,” vysvětluje Martina Krčová, členka Rady ERÚ.
Manuál si můžete stáhnout zde.
Zdroj: Poslanecká sněmovna ČR, UKEN, ERÚ, Frank Bold
