Dlouhou dobou kvetení i odolností proti nepřízni počasí se vyznačuje třapatka nachová, jež vynikne mezi okrasnými trávami nebo jako solitéra. Její latinské jméno Echinacea purpurea je odvozeno od slova echinos (ježek) a třapatka si ho vysloužila kvůli výraznému, ježatému středu květu. Její odrůdy přitom nemusejí kvést jen v nachové barvě, najdete i kultivary kvetoucí žlutě, oranžově a bíle.
Zářivě žlutou barvou květů nás potěší krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata), jemuž po odkvětu můžeme pomoci k dalšímu kvetení sestřihnutím. Za teplého podzimu bude kvést klidně až do listopadu. Krásnoočka lákají na zahradu motýly, čmeláky a včely a dobře snášejí letní horka a sucha. Vyšší odrůdy se hodí k řezu do vázy.
Výraznými žlutými květy se chlubí také záplevák podzimní, jehož botanický název Helenium se odvozuje od řeckého výrazu helios (slunce). Ačkoli český termín "záplevák" spíš vzbuzuje dojem, že půjde o nějaký podzimní druh plevele, nemusíme se bát, že by se tato rostlina rozrůstala příliš rychle. Na jaře budete trsy zápleváku ještě rádi dělit a rozsazovat. Myslete přitom na to, že potřebují slunné místo, ale zároveň i dostatek půdní vlhkosti.
Naopak ve stínu a vlhku se bude dařit ploštičníku, který zaujme důstojnou, až dvoumetrovou výškou a bílými hroznovitými květy, díky nimž se mu někdy přezdívá "stříbrná svíčka". I když jde o vysoké rostliny, není potřeba je vyvazovat, stonky jsou dostatečně silné. Ploštičník je známý pro své léčivé účinky - vyrábějí se z něj přípravky na zmírnění menstruace a příznaků doprovázejících období přechodu. Výtažky z ploštičníku působí také jako sedativum a mají protizánětlivé účinky.