Sousedi nám říkají Mičurini. Jsou zvědaví, jak dlouho nám to plahočení kolem úrody vydrží.

Téma: Skalka

Můj milovaný tatínek přijel, viděl, vzal rýč a počal realizovat moji představu okrasného záhonu u toho ohromného šutru, který celý zastiňovala uschlá metr vysoká tráva. Vykopal mi záhonek ve tvaru spermie. A prý si to mám osázet. Byla jsem v zahradnictví už dvakrát. Mám už všechny bylinky světa, co šly sehnat, ale ty budu mít na terase v truhlíkách. Pak jsem zakoupila dva keře a popínavou růži. To ale bude asi chvilku trvat, než takový záhon bude pěkný, přesně podle těch barevných obrázků v knížkách. Člověk by se usázel, ale dá to na záhon, a je to jak kapka v moři. Asi udělal taťka tu spermii moc velkou… Šla ale kolem sousedka (mimochodem, když vás přivítají sousedé s koláčem a vřelými slovy jak v americkém filmu, je to moc milé), a že prý mi se skalkou poradí. Máme to prý špatně. Musíme dávat kameny do výšky, chce to více kamenů, zeminy, kytky se dodají později.

Takže mi chybí kameny (jsou vzadu za hospodářským stavením mezi ostatními stavebninami, ale manžel je ochoten mi je přemístit) a zem. Když jsem pyšně ukazovala na hromadu zeminy v rohu zahrady, sousedka prohlásila, že to je na jeden pidikopeček. No takže jsem začala šilhat po kvádrech vyndaných z hlubiny při geotermálním vrtu. Když tyto útvary dám na skalku, nebudu potřebovat tolik zeminy, ne? Jen to dosypu zbytkem zeminy a začnu pátrat v okolí, kde je dobrá ornice.

Pak jsem dle dalších pokynů začala vybírat kamínky a kameny ze záhonků a skleníku. Je tam sice zasázeno a zaseto, ale šutry nikdo nevybral. A to bych si mohla pamatovat z dob mých prázdninových brigád, kdy jsme chodili po poli a sbírali kameny.

Téma: Dokončovací práce

Instalatér přinesl fakturu. Při manželově vzpomínce na vyteklou vanu se ani nezačervenal a sdělil mu, že zadělání sifonu a vůbec všeho pod vanou byla práce zedníků. S platbou faktury si dám na čas. Hodně na čas! VŠECHNY PŘEDCHOZÍ DÍLY, KTERÉ SE VĚNUJÍ REKONSTRUKCI PŘED NASTĚHOVÁNÍM, NAJDETE ZDE Také truhlář přinesl fakturu. Toho mám ale ráda, protože ten dělá opravdu krásně, nejsou s ním problémy a zatím vše vypadá přesně podle mých představ. A hlavně od něj ještě potřebuji stolek k sedačce a polici pod tv.

Poptávám zateplení a fasádu, zjišťuji, co a jak, a čekám na nabídky cenové a termínové. Ten náš dům bude jistojistě vypadat úplně úžasně s novou fasádou (jaká barva je nejlepší?)… Terasa bude potřebovat vyspádovat, odizolovat, pořídit oplocení, zastřešení… plot musíme dodělat, branku, bránu, místo na popelnici… zatím nás čeká úhrada za popelnice v Písku, to se nám nevyplatí, v obci bychom jistě platili méně, ale do doby kolaudace budeme vozit odpadky do tříděného odpadu a popelnice u našeho bytu.

Také nám přišla nabídka na vrata na hospodářskou budovu. To bude muset asi počkat. Je to darda… Musím se také pozeptat, kolik bude ten přídavný domeček stát ofasádovat.

Kuna dostala moje ostříhané vlasy, uvidíme, jestli to na ni bude dostatečný smrad. Jinak prý kuny nemají rády psy a ten náš už se k nám jistojistě těší. Já už začínám připravovat hlavně sama sebe, že budu mít nového člena rodiny, který mi bude chtít zničit dům, ve kterém je tak krásně, a vše nové a který mě bude pár prvních týdnů u nás moc potřebovat. Můj strýček Václav mi udělil pár dobrých chovatelských rad, snad to zvládnem jako prvopejskaři… Ale když se na to podíváme hlavou a očima pětiletého kluka, proč bychom to neměli zvládnout? Jen ty naše mozky nesmíme tolik poslouchat.

Takže příště vám napíšu, jak se nám daří v tom koutě na Mlakách, tam, kde lišky dávají dobrou noc, srnky nám bloudí po zahradě, prasata se procházejí za plotem, ptáci řvou od ranního kuropění (asi zahodím budík) a kde je prostě naprosto úžasně a krásně.