Kaštanovníky seté (jedlé) kdysi u nás rostly běžně, dokonce patřily mezi nejpěstovanější dřeviny. Dnes už v našich končinách nejsou tak často k vidění, najít je můžete hlavně v některých zámeckých zahradách. Ale to se dá změnit, když si na zahradě vysadíte pár stromů.
Kdy budete mít kaštany
V přírodě dorůstají kaštanovníky jedlé do úctyhodných rozměrů, do výšky třeba 20 až 30 metrů, v dospělosti mají rozložitou korunu. Proto se do zahrad využívají vyšlechtěné odrůdy, ty nejsou tak monumentální, ani z pohledu výšky, ani tvaru koruny. Dokonce se uplatní i na menších plochách.
Kaštanovníky plané nesou plody po mnoha letech, kdežto moderní roubované stromky slibují jedlé kaštany třeba už 3. až 4. rokem po výsadbě. Dají se pěstovat i ze stratifikovaných semen, pak si ale na kaštany počkáte pěkně dlouho, třeba 15 až 20 let.
Dva a více
Přestože patří mezi jednodomé, samosprašné rostliny, doporučuje se vysadit dva či více sazenic (nebo k sazenici přidejte semenáč), 10 a více metrů od sebe. Potom se přání sklízet jedlé kaštany má proměnit v jistotu. Jinak nelze vyloučit, že místo chutných plodů sklidíte hluché – prázdné ostnité číšky, bez jader.
Dopřejte jim společnost
Kaštanovníky seté se pěstují zejména v teplých oblastech (původně patrně pochází z oblasti Malé Asie, přes Černé moře vybíhající na západní Kavkaz). Bude se jim dařit v nížinách, podobně jako vinné révě, protože milují slunce. Nicméně se prodávají i vyšlechtěné odrůdy vhodné do středních poloh, jež byste měli vysazovat na chráněná místa. Zkrátka do jisté míry jsou přizpůsobivé.
Potěší je zemina hlubší, dobře propustná, bohatá na živiny a vláhu, s neutrálním až slabě kyselým pH. Při výsadbě se doporučuje přidat mykorhizní houby. V létě dobře zvládnou také období krátkého sucha. Lze je upravovat řezem.
Rarita v zahradě
Kaštanovníky seté jsou velice dekorativní už svými listy. Květy se objevují později, koncem jara až počátkem léta. A kaštany, které za pár let sklidíte, dozrávají v září až říjnu. Až je posbíráte, vyloupněte je z ostnitých číšek a dosušte v tenké vrstvě.
Kterou odrůdu zvolit? Šlechtí se zejména v Itálii, Španělsku, Francii a v Maďarsku. Například Marigoule je středně vzrůstná, vhodná i do vyšších poloh. Maraval představuje částečně samosprašnou pozdní odrůdu. Volou roste velmi pomalu, plody jsou střední až velké. Ze Slovenska pochází odrůda Marcus, geneticky vhodná do poloh kolem 600 metrů. Ale výběr je daleko větší.
Pěstovat jedlé kaštanovníky není obvyklé, proto se vyplatí sbírat informace od zkušenějších. Od amatérských zahrádkářů i specializovaných prodejců.
Zdroj: jedlykastan.cz, prodejstromku.cz
