Ty nejzajímavější a nejulítlejší návrhy obvykle vytvářejí mladí designéři. Nejsou vázáni striktními pravidly, potřebují upoutat… anebo si jen ironicky hrají. Třeba s myšmi nebo zpívajícími pytli. Když říkáme „nejzajímavější a nejulítlejší“, máme tím na mysli především kreativní návrhy, nové designy a prototypy, se kterými přicházejí mladí designéři, často ještě studenti vysokých škol. Zatím jsou mimo tvrdá pravidla trhu a výrobců, kteří hlídají náklady a počítají výnosy z navržených židlí, křesel nebo hodinek… Víte, že existuje možnost realizovat to, co zatím nikdo nenavrhl a nevymyslel, že právě tahle stolička zaujme a obrátí designový svět naruby… Stále to tak funguje. Každý rok se můžeme na milánském veletrhu Salone Internazionale del Mobile kromě showroomů nábytkářských firem na doprovodné výstavě SaloneSatellite setkat se stovkami, možná tisícovkami mladých designérů, kteří chtějí, aby i oni jednou (a nejlépe co nejdříve) určovali další vývoj evropského nábytkového designu. Ale Philippe Starck nebo Ron Arad jsou jen jedni. Přesto jsme na severu Evropy a v Izraeli vybrali dva zajímavé projekty, které přesně do této kategorie spadají. Zatím sice tak trochu zapadly, ale přesto… Nikdy nevíte, kde se rodí nový koncept, který obrátí svět designu naruby. Okousáno zvířátky Pod označením DESIGN BY ANIMALS představila švédská čtveřice designérek na milánském veletrhu objekty, jejichž „design byl determinován externími faktory“, konkrétně zvířátky. Skupina Front - to jsou Sofia Lagerkvist, Charlotte von der Lancken, Anna Lindgren a Katja Sävström. Potkaly se během studií průmyslového designu na University College of Arts, Crafts and Design ve Stockholmu a v únoru 2003 založily skupinu Front. „Chceme diskutovat, klást otázky a experimentovat,“ říkají o svém programu. A tak experiment mimo jiné zahrnoval psí otisky ve sněhu, které designérky ze skupiny Front přenesly na keramické vázy. Nebo králíkem vyhlodaná stínítka lamp. A poručte králíkovi, jak má hlodat podle nejnovějších trendů… Ona taková myš v papírové trubce dovede vytvořit zajímavý dekor a nepravidelnou díru… Skandinávský design a příroda spolu vždy hrály, i proto Front takto experimentovala se sluncem, větrem… Na hrající zahrádce Lenošení nebo také povalování na atypických sedátkách, polštářích a dalších interiérových prvcích, pro které často stěží hledáme název, už dávno nepatří mezi dětské výsady. Designéři dnes různé typy extravagantních sezení vymýšlejí i pro renomované značky a tradiční sofa často doplňuje pořádný „pelech“. Formální sezení ano, ale třeba v čekárně vašeho advokáta. Doma se každý rád natáhne s krabicí keksů pod rukou… Před necelými dvěma roky na to zareagovala izraelská dvojice Inbal Gil a Roy Roth, kteří představili rovnou celou hovořící zahradu. Krátce jsme měli možnost tuto, v Miláně úspěšnou, instalaci, vidět také v Praze. Když se otevíral administrativní projekt Meteor Centre Office Park v Karlíně, byl hrající nábytek skupiny Sonic Garden pár dní k vidění i u nás. Kónické válce nazvané Blob (kapka) se skládají z kovového dna a pěnového těla. To je určené pro sezení, povalování… jak je komu libo. Uvnitř Blobu je pak zabudovaný mikrofon, při změně polohy a naklonění se aktivuje hudební přehrávač uvnitř a kapka pod vámi začne hrát. Každý Blob ale vydává jinou hudbu. „Čím více je sedících, tím zajímavější hudební kompozice vzniká,“ říkají Inbal Gil a Roy Roth o koncepci Sonic Garden, tedy zahrady zvuků. Zatím se pro „hrající zahrádku“ nepodařilo najít výrobce, přesto stojí sezení Sonic Garden za pozornost. Je právě v úvodu zmiňovaným experimentem, hledáním nových funkcí mezi nábytkem, relaxací… nebo jen slepou cestou, mohl by namítnout skeptik. Vstup na trh designu není jednoduchý a jen málokomu se podaří stát se „klasikem designu“. Takže experiment s novými materiály, technologiemi a hledání nových lifestylových návyků bude stále plnit studia a posléze výstavní haly Kolína, Milána, Paříže, Stockholmu anebo Londýna. Ale jen několik málo vyvolených „mladých a nezkrotných“ se stane hvězdami svého oboru. -var- Foto: skupiny Front a Sonic Garden