Nezbytná je správná skladba stěn a střešního pláště, využití kvalitních materiálů a správné vyřešení veškerých stavebních detailů. Důležitá je dobře navržená a správně provedená tzv. parozábrana nebo parobrzda.

Dvě koncepce a rozdíl mezi nimi

Difuzně uzavřené, a naopak otevřené stavby jsou dva systémy, každý z nich se jinak vyrovnává se vzdušnou vlhkostí prostupující obvodovou konstrukcí domu. Během zimy, když se topí, odchází tato vlhkost zevnitř stěnou ven. Stěna je zvenčí studená až ledová, a tak se pára může ještě v konstrukci ochladit natolik, že by mohla zkondenzovat. K tomu ale u dřevostavby dojít nesmí, rosný bod uvnitř dřevěné stěny nesmí být (u zděných staveb se to děje).

Rosný bod = místo, kde klesá teplota natolik, že pára se už neudrží jako plyn ve vzduchu, ale kondenzuje, tedy kapalní.

Aby se to nestalo, je nutné, aby obvodové stěny domu měly z vnitřní strany zabudovanou překážku, která prostupu vodní páry zamezí - takzvanou difuzní clonu. Ani ta však není absolutně neprostupná, ale má nějakou hodnotu propustnosti (jednotkou této propustnosti či tzv. difuzního odporu difuzní clony je Sd [m]). Když je tato hodnota vysoká (materiál clony tedy odpovídá širší vrstvě vzduchu, clona je vysoce neprodyšná), mluvíme o parozábraně, parotěsné zábraně, při nižších hodnotách clony pak o parobrzdě.

Difuzně uzavřené konstrukce pracují s parotěsnými fóliemi, které, stejně tak jako veškeré další materiály (speciální lepidla, pásky), musí být kvalitní a práce s nimi přesná. Parozábrany dosahují hodnot přes Sd 120 m.

Difuzně otevřené stavby

Problém s odvodem páry stěnami vzniká v zimě. Uvnitř je více vlhkosti, zatímco venku je studený, mnohem sušší vzduch, páry se pak mají tendenci dostat ven. Jak bylo řečeno, uvnitř dřevěné konstrukce se ale nesmí potkat s rosným bodem, kde by zkapalněly.

Staré domy z kamene nebo zdiva se silnými stěnami, stejně jako staré dřevěné roubenky páry propouštěly, a byly tak difuzně otevřenými konstrukcemi. Ovšem za cenu nižšího zateplení (tepelně izolačních parametrů). Dnes chceme zateplené domy, a tak se stěny skládají sendvičovitě, z mnoha vrstev. To se však musí dělat správně, špatná skladba stěny může přivodit velký problém. Stejně tak jako neodborné zateplování výše zmíněných starých staveb, kdy se zalepí spáry, ale domy tak už nejsou difuzně otevřené a ve stěnách se může začít hromadit pára se všemi zápornými znaky - výskyt plísní a hub apod. Původně funkční dům se změní v problematický, podobně jako když se nevhodně instalují do starých domů plastová okna.

Difuzně otevřená konstrukce je unikátní v tom, že se umí zbavit rychle přílišné vlhkosti, která se do konstrukce dostala - vodní pára volně prostupuje (podle některých měření za 10 hodin prostoupí tolik páry, jako zatepleným zdivem za 24 hodin nebo klasickou dřevostavbou za 2,5 roku).

Není to v žádném případě tak jednoduché, jak by se zdálo - není možné jednoduše vynechat parozábranu a domnívat se, že takovým způsobem vznikne z difuzně uzavřené stavební konstrukce difuzně otevřená stěna. Ke slovu přicházejí nové materiály jako dřevovláknité desky a také desky s funkcí parobrzdy (Rigidur OSB).

Projektové podklady pro tvorbu prodyšné, difuzně otevřené konstrukce nabízí např. společnost Insowool.

-ag-Foto: www.profimedia.cz, www.nedpasiv.cz, www.atrium.cz