Na žulové desce můžete naklepat maso i nakrájet zeleninu. Její povrch je mimořádně odolný vůči mechanickému poškození a vydrží teploty až do 300 °C, takže na něj s klidným srdcem můžete postavit horký hrnec. Žula nenasakuje tekutiny ani mastnotu a je možné ji vydrbat i agresivnějšími čisticími prostředky. Jediná nevýhoda? Její cena začíná na zhruba 6000 Kč za m².
Umělý kámen přitom nemusí být o nic levnější. Některé značky mohou vyjít na víc peněz než žula, a jejich povrch navíc vyžaduje opatrnější zacházení. Vždy se nejprve seznamte s pokyny výrobce, na co dát při práci na desce pozor - velkou roli v tomto ohledu hraje i povrchová úprava. Například český umělý kámen Technistone nesnese abrazivní čisticí prostředky a je citlivý vůči kyselině fluorovodíkové. Rozžhavená pánev o teplotě vyšší než 120 °C jeho povrch poničí. Na druhé straně je pružný, můžete ho vytvarovat třeba do oblouku nebo na něm vyfrézovat odkapovou plochu.
Odkapávač nevyrobíte z keramiky. Přesto ale keramické pracovní desky stojí za povšimnutí - jsou lehčí než umělý kámen, chlubí se vysokou tvrdostí, nenasakují vodu a jsou velmi odolné vůči mechanickému poškození. Jejich cena začíná na 4000 Kč za m².
S vlivem industriálního stylu se začaly v domácnostech prosazovat i desky nerezové, které jsme dosud znali spíš z kuchyní restaurací a hotelů. Nerez může být bezespárový, nevadí mu nejvyšší teploty, mastnoty ani chemikálie a dostojí nejnáročnějším požadavkům na hygienu. Bohužel ho ale musíte pořád otírat - je na něm vidět každý otisk prstů i zaschlá kapka vody. Nehledě na to, že běžný metr nerezové pracovní desky stojí okolo 20 tisíc Kč.
Moderním vzhledem se chlubí také kalené sklo, jež pořídíte za zhruba 7000 Kč za metr. Zatímco na obkladové desky stačí sklo o síle 6 mm, pro desku pracovní musíte zvolit 10-12 mm. Kalené sklo je sterilní, neporézní a vysoce odolné vůči žáru i chemikáliím, při lesklé povrchové úpravě z něj ale budete neustále otírat otisky prstů.