S latnatcem se setkáme také pod poněkud podivným názvem zpododěr. Tento keř s květy výrazné modré barvy je populární zejména v Mexiku a Kalifornii, kde se vysazuje i do živých plotů. V našich podmínkách je jeho celoroční pěstování na zahradě spíš pěstitelským experimentem; koupíte si jednu sazeničku, budete ji celou sezonu úzkostlivě opečovávat a v duchu uzavírat sázku, zda přežije do příštího jara. Některé kultivary latnatců jsou otužilejší než jiné, například odrůda Blue Mound vydrží mrazy do -21 °C. Obecně však platí, že do volné půdy si latnatec troufnou zasadit jen zahradníci v Polabí a na jižní Moravě, zatímco v jiných koutech republiky se raději pěstuje v přenosných nádobách.
Latnatec
Pro latnatec je důležitý substrát s mírně kyselým pH, protože ve vápenatých půdách trpí na tzv. chlorózu projevující se žloutnutím listů. Potřebuje také dost živin, nicméně hnojiva pro rychlý růst se nedoporučují. Latnatec totiž roste poměrně rychle sám od sebe a četné mladé výhonky by v zimě umrzly. Raději tedy použijeme selektivní hnojivo pro tvorbu květů nebo hnojiva pomalu rozpustná, u kterých nehrozí přehnojení.
Při pěstování v nádobě latnatec pravidelně zaléváme odstátou nebo ještě lépe dešťovou vodou. Kořenový bal by nikdy neměl zcela vyschnout, ale nesmíme ho ani nechat stát ve vodě. Jak keřík poroste, bude potřebovat čím dál větší květináč. Při přesazování se vyplatí umístit na dno nádoby drenážní vrstvu, která umožní lepší odtok vody.
Latnatec
Rostliny pěstované venku za mrazivých dnů zakrýváme chvojím či netkanou bílou textilií, tuto pokrývku však na nich nenecháváme celou zimu, aby je po odkrytí nečekal šok z jarního ostrého slunce. Latnatce v nádobách zimujeme na nezámrzném, ale přitom chladném a světlém místě. Zálivku v zimě omezíme a dbáme jen na to, aby substrát úplně nevyschl.