V jarním období modříny vyrážejí ve svazečcích měkké světle žlutozelené jehlice a společně s nimi raší i květy. Velice dekorativním dojmem působí květenství samičí, které je většinou karmínově zbarvené, a jednotlivé květy jsou vytvarovány do podlouhlého vajíčka. Po odkvětu se mění v šišky. Samčí květy mají spíše kulovitý tvar, žlutozelenou barvu a po splnění své povinnosti opadávají.

Modřín dorůstá výšky okolo 30 metrů, ale starší stromy si troufnou až na padesátku. Tyto jehličnany totiž patří k dlouhověkým dřevinám dožívajícím se i 500 let. Takoví jedinci pak mají až metr a půl široký kmen, zatímco u mladších stromů dosahuje jeho průměr od 60 do 80 cm. Povrch kmenu je chráněn silnou vrstvou hnědé rozbrázděné borky, kuželovitou korunu tvoří téměř vodorovně odstávající větve, které se na koncích prohýbají k zemi. Vyzrálé šišky zůstávají na stromě i po vysemenění další dva až tři roky coby světle hnědé zdřevnatělé růžice vajíčkovitého tvaru.

Rod modřínů není příliš početný, skládá se z 10 až 14 známých druhů obývajících severní část polokoule. Jeho přirozeným prostředím jsou světlé lesy, kde roste na volných prostranstvích s kamenitou půdou.

Původním domovem modřínu opadavého jsou Alpy a Západní Karpaty, odkud byl zavlečen do nejrůznějších koutů světa. U nás se s ním setkáme především v oblastech Hrubého Jeseníku, často se však vysazuje spolu s břízou a smrkem pichlavým v odlesněných horských partiích jako pionýrská dřevina, která dobře snáší i znečištěné ovzduší. Z toho důvodu je také vysazován v městských parcích a větších zahradách, v rodinných zahrádkách se většinou pěstují menší kultivary.

Květenství

Kvete nejčastěji od dubna do května, ve vyšších partiích se může doba kvetení posunout až do června.

Pěstování

Modřín opadavý je poměrně odolný strom, kterému se bude dobře dařit v jakékoliv hluboké, nejlépe mírně kamenité a dobře propustné půdě neutrální nebo mírně zásadité reakce. Z toho důvodu se nemá vysazovat mezi ostatní jehličnany, které potřebují kyselou zem. Dalším důvodem je, že náš strom potřebuje dostatek světla a jakýkoliv stín z jiných porostů nebo domovní zdi mu vadí. Vysazuje se proto hlavně ve velkých zahradách, kde roste jako solitérní hluboko kořenící rostlina.

Množení

Semena vyséváme na jaře do studeného pařeniště, počítejme však s tím, že mají nižší klíčivost. Rozhodneme-li se pro vegetativní množení, odebereme během léta z polovyzrálých výhonů zhruba 20 cm dlouhé řízky, spodní část šikmo seřízneme pod očkem a necháme zakořenit. I v tomto případě bývá úspěšnost poněkud nižší, můžeme ji však podpořit, když budeme řízky pravidelně rosit.

Zajímavosti

Vzhledem k tomu, že tento druh modřínu narůstá v mládí každým rokem přibližně o 1 metr, bývá jeho dřevo využíváno ve stavebním a nábytkářském průmyslu. Vyrábějí se z něj hlavně obklady, bednění a méně namáhané kusy nábytku. V chemickém průmyslu byla velmi ceněna jeho pryskyřice, ze které se získával tzv. benátský terpentýn.

V lidovém léčitelství se používala míza vytékající z navrtaného stromu k inhalacím a prsním obkladům, či se upravovala jako lék proti neduhům močového ústrojí, vodnatelnosti a červům. Kromě toho sloužila také jako antiseptikum a k hubení vší.

A ještě jedna věc. Pod modřínem se nedaří okrasným květinám, zato tam často můžeme najít klouzky.