Bydlení ve svahu má svoje nesporné přednosti. Ale není to zcela bez obětí. „Výhodou je krásný výhled, nevýhodou špatně dostupná stavba,” konstatuje lakonicky architekt Marek Řehoř, který je společně s kolegou Pavlem Hniličkou autorem projektu. I majitel přiznává, že rodinu už při koupi pozemku zajímalo, jaká úskalí taková parcela má, a to včetně navyšování rozpočtů při zakládání stavby a terénních úpravách.

Marek Řehoř potvrzuje, že jisté technické problémy a finanční náklady navíc jsou s prudkým svahem spojené. „Dům jsme posadili přirozeně podél vrstevnice a zvolili jsme úzký a dlouhý objem. Prudký svah jsme vyrovnali masivním soklem, tvořícím zároveň podstavec pro dřevostavbu domu, a v terénu udělali zářez zpevněný gabionovou stěnou, abychom dosáhli ploché zahrady. Příjezd aut jsme vyřešili zatáčkou před domem,” komentuje hlavní úpravy, které není na rovných pozemcích nutné řešit.

Podstavec z betonu a dřevo

Podle architekta byla hlavním požadavkem klienta dřevostavba. „Jinak jsme měli pouze představu o podobě obytného prostoru, tedy o počtu a typu pokojů. V zásadě jsme požadovali tři pokoje pro děti, ložnici, obývací pokoj, kuchyň a dvě koupelny. Vše kompaktní, pokoje spíše menší,“ popisuje majitel.

Jak říká architekt Řehoř, spolu s kolegy je zvyklý s klienty úzce spolupracovat od samého počátku, podrobně si vyříkat, jakou mají představu. „Společně jsme zadání zpřesňovali, připravili jsme tři varianty a tu vybranou jsme dotáhli do formy návrhu,” upřesňuje. Zde se do procesu vložil stavební úřad – pozemek je totiž v ochranném pásmu, takže byli architekti nuceni vyměnit původně zamýšlenou plochou střechu za šikmou.

Dům je navržený jako nízkoenergetický, je mechanicky větraný a vytápěný teplovzdušným systémem s rekuperací tepla. Má jedno podzemní podlaží, dvě nadzemní podlaží a půdu. Podzemní podlaží je postavené jako podstavec z betonu, na němž stojí nadzemní dřevostavba s obytnými prostory. Podzemní stěny a základy z betonových tvárnic jsou zastropené železobetonovou deskou, jejíž konzola tvoří zároveň balkon před hlavním obytným prostorem.

Estetické a přírodní

Dřevěnou fasádu tvoří modřínová prkna bez povrchové úpravy, která časem změní barvu na stříbrošedivou. „Záměrem bylo použít materiály, které budou umět přirozeně stárnout,“ říká Marek Řehoř. „Majitel se byl i před stavbou podívat jinde, aby viděl, jak bude dřevo po letech vypadat.“

Suterén domu má stejný kamenný obklad z gabionových košů jako zářez v zahradě. „Chtěli jsme přírodní materiály ve dvou podobách. Stěny v terénu mají statickou funkci, na domě tvoří jen estetický obklad, protože konstrukce je ze železobetonu,” vysvětluje architekt.

Nabízí se nechat gabiony obrůst rostlinami, pokud by to tedy nenarušilo statiku. „Na domě jsme rozhodně s žádným porostem nepočítali – ostatně část podél dlouhé fasády je krytá předsazeným balkonem, takže na ni neprší a nic by tu ani nerostlo,” popisuje architekt. Gabiony v terénu by obrůst mohly. „Ale primárně jsme je použili jako estetický přírodní prvek, který je navíc levnější než betonová či kamenná stěna a dá se skvěle tvarovat,” říká Marek Řehoř.

Sedlová střecha s nezateplenou půdou má vazníkovou konstrukci ze sbíjených prken a pokrývá ji vláknocementová krytina. Na střeše se nacházejí kolektory k ohřevu vody v akumulační nádrži. „V zimních měsících ji využíváme také k vytápění v součinnosti se vzduchotechnikou řízeného větrání,” doplňuje majitel.

Prodloužený obývák

Půdorys domu je členěný do tří částí. Směrem na jih, k výhledu do údolí, jsou orientovány hlavní obytné místnosti, na sever pak místnosti obslužné. V suterénu se nachází garáž, vstupní hala, sklad a technická místnost, v patře pokoje a koupelny. V přízemí je umístěná kuchyň a obývací prostor v přímé návaznosti na krytou terasu a zahradu. „Propojení vnitřku s vnějškem je důležitá přidaná hodnota domu. A tady je přechod nejkratší – terasa je vlastně takový prodloužený obývák, další místnost beze stěn, která se dá používat i ve špatném počasí a chrání před sluncem a deštěm,” vysvětluje Marek Řehoř. V tlustých nohách je navíc úložný prostor. Skříňky na venkovní nábytek se u terasy hodí i proto, že další skladovací prostory jsou vzdálené – až v suterénu domu.

V interiéru navrhli architekti koupelny a vybrali vestavěné materiály. Vše ostatní včetně kuchyně, barev stěn a nábytku si klienti řešili sami. „Dům se celkově obešel bez módních záležitostí a výrazných prvků, které se rychle omrzí,“ shrnuje Marek Řehoř. Proto i koupelny s kolegou navrhli ve střídmých přírodních odstínech s tím, že barvy se dají dodat a případně i lehce vyměnit prostřednictvím doplňků.

Nábytek pochází z běžných řetězců a vybavení koupelen oproti návrhu architektů obyvatelé domu lehce pozměnili. „Důvod je prostý: děti. Vzhledem k vysokému riziku poškození a opotřebení jsme prozatím zvolili jednodušší a levnější variantu,“ objasňuje majitel.

Vodní plochy

Vrchní patro zahrady nad gabionovou stěnou zdobí okrasné jezírko s hloubkou 180 centimetrů, které neslouží ani jako čistírna ani k plavání. „Čerpat vodu na takovou vzdálenost a do takové výšky by bylo nákladné a plavání neumožňuje malá plocha,” vysvětluje vlastník domu. Navzdory umístění nad domem se rodina neobává, že by v případě vydatných dešťů hrozila „povodeň”. Jezírko má totiž skrytý přepad při zvednutí hladiny, takže se voda systémem trubek rozvádí do zahrady. „Problém je spíše opačný: při činnosti potůčku u jezírka se voda více odpařuje, takže hladina je častěji nižší,” říká majitel.

Koupání v soukromí domova si ale rodina přece jen dopřává. „Na přání dětí jsme obětovali část terasy a postavili bazén ke koupání. Ten je stavebnicový, takže až nás děti opustí, vrátíme se k původní podobě,” doplňuje pán domu.

Vstřícně a profesionálně

Majitel má jen slova chvály jak pro dům, tak pro práci architektů: „Naše spolupráce probíhala velmi korektně, vstřícně a s respektem. Ateliér architekta Hniličky nabídl komplexní služby včetně vyřízení stavebního ohlášení, prováděl rovněž stavební dozor, účastnil se kontrolních dnů a všechny dílčí postupy a korekce projektu v průběhu stavby jsme vždy projednávali společně.“

Maximálně spokojená je celá rodina. „Bydlí se nám úžasně. Architekti dům zkrátka navrhli bezvadně a vynikající je i provedení stavby. Jediné, co bych dnes řešil jinak, je vzduchotechnika, kterou bych udělal samostatně pro každé patro – ale to je maličkost,“ uzavírá majitel.

Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Pavel Hnilička Architekti

Naším cílem je navrhovat architekturu, která splní představy klienta a odpovídá nejvyšším profesionálním standardům. Zásadní je pro nás otázka „krásné budovy”, která aspiruje na nadčasovost a zároveň přidává možná tu nejdůležitější hodnotu – opravdový umělecký výraz jak exteriéru, tak interiéru domu. Spolupráce mezi klientem a architektem je pro nás harmonickým a kreativním dialogem založeným na vzájemném obohacení. Tímto způsobem jsme schopni garantovat kompletní spektrum návrhářských a inženýrských činností od přípravy stavby a návrhu přes obstarání stavebního povolení, prováděcí projekt a tendr až k autorskému dozoru či konzultacím. www.hnilicka.cz

Základní údaje

  • Architekti: Pavel Hnilička, Marek Řehoř
  • Projektant: Pavel Hnilička Architekti
  • Dodavatel: Dřevostavby Biskup
  • Zastavěná plocha: 104 m2
  • Užitná plocha: 221 m2
  • Obvodová konstrukce: sendvičová, dřevostavba
  • Zateplení: dřevovláknitá izolace Steicoflex
  • Fasáda: modřínová prkna
  • Střecha: Cembrit šablony
  • Okna: dřevěná, trojskla
  • Vnitřní dveře: dřevěné s ocelovou zárubní
  • Podlahy: dřevěné
  • Vytápění: teplovzdušné
  • Energetická náročnost: nízkoenergetický standard, třída B

Tento dům jste mohli vidět v časopisu Dům&Zahrada 7/19