Morušovníky si mnozí z nás ještě ze školy spojují s bourcem morušovým a výrobou hedvábí. Pěstování stromů kvůli housenkám bource morušového, z jejichž kokonů se vyrábělo velmi drahé a vzácné hedvábí, je spíše již minulostí. Morušovníky však nabízejí mnohem víc. Jejich plody, které mají skvělou chuť, obsahují velké množství vitaminu C, antioxidantů a dalších zdraví prospěšných látek, můžeme je zužitkovat nejen čerstvé, ale hodí se i na výrobu lahodných šťáv, sirupů, džemů či kompotů. Kromě toho jich při správném pěstování můžeme z jednoho stromu sklidit několik desítek kilogramů!
Morušovníky jsou nádherné rozložité stromy, které na zahradě vyniknou.
Jak tyto stromy pěstovat?
Morušovníky pocházejí z Asie, z oblastí subtropického až mírného pásma a tomu také odpovídají podmínky jejich pěstování. Mají rády teplejší oblasti a dostatek slunce. Ideální místa pro jejich pěstování najdeme u nás v oblastech, kde se pěstuje vinná réva, protože morušovníky mají přibližně stejné pěstební potřeby. Pokud se rozhodnete pěstovat morušovník na zahradě, mějte na paměti, že se jedná o velký, rozložitý strom, který potřebuje dostatek místa. Dorůstá do výšky mezi 8-15 metry podle odrůdy. Bílé morušovníky mívají výšku kolem 10-15 metrů, černé morušovníky bývají trochu menší, asi 8-10 metrů. Mezi obry patří morušovníky červené, jejichž výška může být až ke 20 metrům. Jsou to nádherné stromy, které vyniknou jako solitéry.
Marmelády se hodí do koláčů i na cukroví.
Stromům vyhovuje hlinitopísčitá půda, nesnášejí přemokřelou zeminu a hodně stínu. V zahradě jim vyhraďte místo dále od teras nebo od domu, protože jejich rozložité větve by mohly zasahovat až k budově a pak byste měli zdi špinavé od zrajícího ovoce. Navíc stromy mohou opravdu bohatě plodit, to znamená, že i bohatě kvetou a lákají spoustu hmyzu, který by se vám pak stěhoval do místností. Dalším důvodem, proč morušovníkům dopřát dost místa, je i fakt, že jim vadí kořenový systém jiných rostlin, který by zasahoval do jejich kořenů, proto dbejte, aby morušovníky měly kolem sebe zhruba pětimetrový okruh volný.
Morušový sirup či šťáva mají osvěžující chuť a spoustu vitaminů.
Nejvhodnější dobou pro výsadbu mladých stromků je jaro nebo podzim, tak jako pro většinu dřevin. Než stromy zasadíme, je dobré namočit jejich kořeny na několik hodin do vody, aby se pak usnadnilo jejich uchycení. Morušovníkům vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do které pak stromek posadíme. K mladému stromku je také dobré postavit opěrný kůl, který vytvoří v prvních letech oporu, než se stromek dostatečně zpevní. V prvních letech růstu stromku výhony střechovitě zkracujeme, později už stačí jen prosvětlovací řez a stromy necháváme volně růst. Starší stromy již žádné prořezávání nepotřebují.
Kdy morušovníky plodí a jak nejlépe sklízet?
První úrody se zpravidla dočkáme ve třetím až čtvrtém roce od vysazení. S postupem let je úroda stále bohatší. Už v osmi letech pěstování můžeme ze svého stromu získat mezi 60-100 kg ovoce v závislosti na odrůdě. Ovoce dozrává postupně zhruba od konce července a v průběhu srpna. Také to však záleží na lokalitě, kde strom pěstujeme. Protože ovoce dozrává postupně, je třeba jej postupně sklízet a zpracovávat. Plody můžeme otrhávat, ale na plně dospělých vzrostlých stromech to není úplně reálné, takže sbíráme plody, které se ze stromu uvolní a spadnou samy.
Dospělý strom urodí i kolem 100 kg ovoce.
Abychom si sklizeň ulehčili, je vhodné pod strom rozložit buď velkou fólii, nebo textilii, na kterou mohou plody padat a přitom se neponičí. Stejným způsobem se sklízejí například olivy nebo jiné drobné ovoce. Plody pak jednoduše sesbíráme. Možností je také nechat plochu pod stromem zatravněnou, případně ji osadit nízkými rostlinkami, na které budou plody padat jako na měkkou podložku.
Zralé spadané plody nevydrží dlouho čerstvé, stejně jako u malin nebo ostružin, proto je třeba je brzy konzumovat, nebo nějakým způsobem zpracovat. Můžeme je využít do ovocných salátů, do jogurtu, na koláče či dorty, v létě si můžeme pochutnat na skvělé morušové zmrzlině. Čerstvé plody lze přimíchat do smoothie či koktejlů, milovníci sýrů ocení kombinaci sýra a tohoto jemně navinulého sladkokyselého ovoce.
Bílé moruše je vhodné kombinovat s dalším, chuťově výrazným ovocem.
Plody lze zpracovat stejně jako maliny nebo ostružiny, takže z nich můžeme připravit lahodné marmelády či džemy nebo sirupy. Pro dospělé stojí za to vyzkoušet i ovocná vína, která mají jemnou příjemnou chuť i vůni. Černé či červené plody morušovníku můžeme klidně zpracovávat samostatně, bílé plody, které mají nepříliš výraznou chuť, je vhodné kombinovat s nějakým výraznějším ovocem, jako je například rybíz, třešně, nebo právě maliny a ostružiny.