Mýtus o 10 % mozku vznikl na počátku 20. století, kdy neurochirurg Karl Lashley odstraňoval části mozku u krys, které byly vycvičeny k pohybu v bludišti. Zjistil, že mohl poškodit oblasti mozkové kůry a krysy byly stále schopné úkol správně vykonat, stejně jako se normálně chovat. Čím větší byla oblast poškození, tím více byly krysy na úkolu postiženy. Tyto deficity však bylo možné napravit dalším tréninkem v bludišti.

Lashley navrhl princip „ekvipotenciality“, což znamená, že různé oblasti mozku mohou vykonávat stejné funkce. K tomu přidal princip „hromadné akce“ - v němž mozek působí jako celek při mnoha typech učení.

Jak pracuje mozek:

Zdroj: Youtube

Jak to vlastně funguje?

Dnes víme, že mozek není jednotná struktura. Malá mozková mrtvice může být devastující. V závislosti na poškozené oblasti jsou narušeny různé mozkové funkce. Například poranění motorické kůry může vést k ochrnutí na jedné straně těla, poškození malé oblasti čelního laloku známé jako Brocova oblast má za následek neschopnost mluvit. Ačkoli dojde časem k určitému zlepšení některých funkcí díky plasticitě, kde alternativní oblasti mozku mohou kompenzovat poškozené oblasti, zotavení je zřídka úplné.

Neurodegenerativní poruchy, jako je Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba, cílí na specifické oblasti mozku. Paměťové deficity v Alzheimerově chorobě jsou důsledkem zhoršení hipokampu a motorická dysfunkce v Parkinsonově chorobě je způsobena ztrátou dopaminových neuronů v substantia nigra. V těchto nemocích nedochází k obnově funkce, protože jak se poškození šíří, nezasahují žádné kompenzační mechanismy.

Hladový mozek

Naše mozky jsou mnohem složitější než mozky krys v laboratoři Lashleyho. Průměrný lidský mozek tvoří pouze 2 % naší tělesné hmotnosti, ale podle neurovědce Segia Della Saly spotřebuje 20 % naší energie, což je mnohem více, než by se očekávalo vzhledem k naší relativní velikosti mozku. Cerebrum provádí kognitivní funkce, cerebellum kontroluje motorickou koordinaci a mozkový kmen udržuje základní nevědomé funkce, jako je dýchání. Naše mozky jsou relativně velké ve srovnání s jinými zvířaty, nevyvinuli bychom tak energeticky náročný a velký mozek, pokud bychom ho nepotřebovali.

Většina energie spotřebované mozkem napájí miliony neuronů, které komunikují mezi sebou prostřednictvím elektrických nervových impulsů. Toto tvoří kontrolní síť, která spojuje funkčně odlišné oblasti. Pokud bychom skutečně využívali pouze 10 % našeho mozku, nedávalo by smysl mít tak velké množství energie napájející nečinných 90 %.

John Henley, neurolog z kliniky Mayo v Rochesteru, vysvětluje závěry výzkumu: „Máme důkazy, že v průběhu dne využíváme 100 procent mozku. Ukazují to snímky mozkové aktivity získané magnetickou rezonancí. Naše technika zjistila, že i při provádění těch nejjednodušších úkolů je aktivní mnohem větší část mozku než desetina.“ Ovšem je třeba číst dále. „To nutně neznamená, že odstranění části mozku nebo poškození mozku zanechá lidi neschopné vykonávat každodenní úkoly,“ pokračuje Henley. „Mozek má způsob, jak poškození či ztrátu kompenzovat a zajistit, aby činnost převzalo to, co zbylo.“

Jak zlepšit činnost mozku?

Existuje mnoho způsobů, jak zlepšit činnost mozku. Mezi ně patří například:

  • Kvalitní spánek a synchronizace cirkadiánního rytmu
  • Kvalitní stravování obsahující pro mozek klíčové mikroživiny
  • Cvičení pro zdravý mozek
  • Stimulanty, jako je káva nebo nikotin, které mohou přinést akutní výsledky, ale také vytvářejí na úrovni mozku dluh, který je potřeba náležitě vykompenzovat
  • Nootropika, která podporují zdraví mozku a zvyšují kognitivní kapacitu

O mozku stále víme málo

Neurovědci se stále snaží pochopit, jak mozek funguje. V současnosti je hlavním zaměřením výzkumu role různých typů buněk v mozku. V mozku je pouze 10 % buněk neuronů; ostatních 90 % jsou gliové buňky nebo astrocyty. Tyto buňky se zdají být důležité pro spojování neuronů, ale nedávný výzkum naznačuje, že mohou být ještě funkčně důležitější, zejména při formování paměti.

Vědci se stále snaží odhalit tajemství mozku. Ještě nerozumíme tomu, jaké části mozku spolu interagují při vytváření vědomí, nebo jak náš mozek funguje jako celek při řízení složitých chování.

Rozloučení s mýtem o 10 %

Je pravda, že pokud se zaměříme, můžeme se naučit nové věci a existuje stále více důkazů v oblasti neuroplasticity, které ukazují, že toto mění naše mozky. Ale nevyužíváme novou oblast mozku. Vytváříme nové spojení mezi nervovými buňkami nebo ztrácíme staré spojení, které již nepotřebujeme.

Co je na tomto mýtu nejzajímavější, je to, jak zklamaní jsou lidé, když jim řeknete, že to není pravda. Možná je to číslo 10 %, které je tak lákavé. Nabízí totiž obrovský potenciál pro zlepšení. Nebo alespoň vizi jakéhosi zlepšení. Všichni bychom chtěli být lepší. A můžeme být lepší, pokud se snažíme. Ale bohužel, nalezení nevyužité části našich mozků není způsob, jak toho dosáhneme.

Takže ať už je to jakkoli lákavé, mýtus o 10 % mozku je tedy stále a pouze mýtem. Věda nám ukazuje, že naše mozky jsou neuvěřitelně složité a že je využíváme mnohem více, než si možná uvědomujeme. A to je vlastně mnohem vzrušující myšlenka než představa nevyužitého potenciálu. Protože to znamená, že každý z nás už má v sobě všechny nástroje, které potřebuje k tomu, aby byl úspěšný - stačí je jen správně využít.

Zdroj: BBC.com, Conversation, IFL Science