Mramor je savý kámen náchylný ke skvrnám. Při použití ve venkovním prostředí může zmatnět, což má za následek jeho nevábný vzhled. Mramor je také poměrně citlivý na mechanické poškození a chemické škodliviny, proto je důležitá správná a systematická péče. Mramor je třeba systematicky čistit. Případné skvrny a nečistoty by se měly průběžně odstraňovat.
Čištění mramoru
Mramor by se měl čistit teplou vodou a jemným čisticím prostředkem s neutrálním pH, např. tekutým prostředkem na mytí nádobí, tekutým mýdlem nebo pomocí speciálních čisticích prostředků na mramor. Aby se zabránilo vzniku šmouh, měly by se mramorové předměty vždy otírat do sucha měkkým hadříkem, utěrkou z mikrovlákna nebo semišem.
Jak vyčistit a obnovit mramorovou desku:
Původ mramoru
Mramor je metamorfovaná hornina, která vznikla přeměnou vápence nebo vzácněji dolomitu. Skládá se převážně z krystalického kalcitu nebo dolomitu. Od starověku byl mramor určen bohům a císařům, a byl považovaný za cenný stavební, sochařský a architektonický materiál. Vyskytuje se v mnoha zemích včetně Řecka, Itálie, Španělska, Turecka, Indie a Číny.
Barevné varianty mramoru
Mramor má mnoho barevných odrůd. Nejčistší kalcitový mramor je bílý. Mramor obsahující hematit má načervenalou barvu. Mramor s limonitem je žlutý a mramor se serpentinitem je zelený. Ušlechtilé a také nejdražší odrůdy mramoru se vyznačují vysokým stupněm rekrystalizace, vysokým obsahem uhličitanu vápenatého, nízkým obsahem oxidu hořečnatého a světlou barvou.
Leštění zlepšuje vlastnosti mramoru
Mramor je kámen s tvrdou krystalickou strukturou a střední pórovitostí. Lze jej leštit, čímž se zvyšuje jeho lesk a pevnost, a je tak běžným a atraktivním kamenem pro stavební účely. Omezená pórovitost mramoru, hlavně při zušlechťování, způsobuje, že je méně náchylný k poškození vodou. Mramor lze leštit, satinovat, kartáčovat nebo pískovat, aby se leskl nebo matněl.
Mramor a kyseliny
Uhličitan vápenatý, hlavní složka mramoru, je však velmi náchylný na kyselé prostředí. V některých kyselinách se rychle rozpouští a je jedním z nejúčinnějších materiálů pro neutralizaci kyselin. Drcený se používá k neutralizaci kyselin v potocích, jezerech a půdách. Mramor je málo odolný vůči povětrnostním vlivům (teplotní rozdíly, vlhkost, tlak) a geologickým procesům (zvětrávání, eroze).