Odolná juka vláknitá (Yucca filamentosa) vytváří růžici z tuhých, asi 60 cm dlouhých listů, a během léta vyžene přes metr vysoký květní stonek s obrovským hroznem nádherných krémově bílých kalíšků připomínajících obří konvalinku. Květy se ale neobjeví hned první rok po vysazení, rostlině to většinou pár let trvá, než dostatečně zesílí a rozhodne se kvést. Po odkvětu růžice postupně odumře a zanechá okolo sebe dceřiné trsy, z nichž vyrostou nové impozantní rostliny.
Juka vláknitá
Nově narostlé trsy můžeme buď koncem léta, nebo začátkem jara vyrýt, rozdělit a zasadit na nové stanoviště, kde budou mít dostatek prostoru. Jukám se nejlépe daří na plném slunci. Co je ale nejdůležitější, půda by neměla zadržovat vlhkost. Propustná, hlinitopísčitá půda s příměsí štěrku bude ideální. Přílišná půdní vlhkost zabrání kvetení, v podmáčené zemině pak juka rovnou zahyne. Na to je třeba myslet i v zimě. Mráz rostlině nevadí, ale příliš mnoho vody například z oblevy ji může zahubit.
Juka vláknitá
Výhodou je, že juku není nutné zalévat, většinou si vystačí s vodou dodávanou deštěm. Ani s hnojením si nemusíte lámat hlavu, živin ke zdárnému růstu mnoho nepotřebuje. Průběžně jen odstraňujeme spodní staré nevzhledné listy. Prohlídku uděláme také na jaře, kdy části listů mohou být poškozeny mrazem.
Na choroby a škůdce juka vláknitá v našich zahradách moc netrpí, napadnout ji ale může skvrnitost listů, způsobená houbovými mikroorganismy. Napadené listy je nezbytné hned odstranit a spálit, aby se choroba nerozšířila i na další rostliny.