V šestnáctém století se usídlili ve švédských hlubokých lesích Finové. Nebylo jich málo. Šlo o emigranty, kteří utíkali ze své vlasti. Živili se, jak se dalo. Především káceli stromy, vypalovali lesy a věnovali se zemědělství a výrobě dřevěného uhlí. Tuhle část místní historie pak nové Värmland muzeum připomíná. Interiér je celý obložený dřevem, výstavní exponáty jsou v dřevěných skříních, dřevo tu prostě vládne všude. U Bornstein Lyckefors Architects, kteří dostali zakázku na úpravu téhle staré školy, mysleli prostě, že dřevo bylo základem obživy Finů, nemůže tedy být použit jiný materiál. A měli pravdu.
Ovšem interiér není to hlavní, kvůli čemu získala architektonická kancelář cenu WAN Adaptive Reuse Award 2016. To, co zaujme na první pohled, je fasáda. Tedy vlastně to ani tak fasáda není. Je to… Jak to definovat. Horizontálně připevněné kůly připomínají dřevěné palisády, které tu dříve stály. Připomínají to hlavní, pro co a s čím tu žilo tolik finských uprchlíků. Dřevo. Ovšem není to neprůhledná palisáda, ale vymezuje oblast, kde se bude případně muzeum ještě rozšiřovat (přibudou archivy a knihovny). Mezi domem a palisádou je průchod, jsou tu okna a průhledy.
Tahle geniálně jednoduchá konstrukce má v sobě silný náboj. S nízkými náklady se tu docílilo vysokého efektu. Kombinace surového dřeva kůlů a krabicových oken z broušeného dřeva v sobě spojují prvky starého a nového.
David Jennings, člen komise pro výběr nejlepších projektů pro udílení cen WAN, řekl: „Myslím, že tenhle koncept je tak jasný a silný, že posouvá projekt na zcela jinou úroveň.“
