Letošní doslova superbouřlivý červenec může být inspirací k něčemu, co se sem tam zanedbává: k revizi hromosvodu. Dům s prošlou revizní zprávou může mít hromosvod zcela funkční, nebo také nemusí. Sami to předem nemáme šanci poznat. Bohužel to často poznáváme až po zásahu bleskem. Co vidíme sami, je případná koroze ve spodních částech hromosvodu, nad zemí, kde také můžeme pozorovat další nedostatky jako uvolnění ze svorek a podobně. Ale co se děje výše, na střeše, nevíme, sem je potřeba povolat odborníka.

Revize bleskosvodné soustavy (začínající střechovým vodičem a končící zemničem uloženým většinou v základu domu) se musí provádět pravidelně, u obytných domů po pěti letech a pak také po každém zásahu bleskem; mimořádně i po přestavbě střechy, jejím zateplení a podobně.

Revizi hromosvodu může udělat pouze revizní technik s licencí, který prohlédne celou soustavu bleskosvodu, zda je úplná, zda nic nechybí a vyzkouší spoje. Dále zjistí stav uzemnění, změří zemní odpor. Pokud je odpor vyšší než 15 ohmů, posílí se zemnič tak, aby předepsaný odpor opět splňoval.

Cena revize se může pohybovat od 1.000 do 2.000 korun podle velikosti domu.

Na pravidelné revize tedy nezapomínejme, jinak můžeme žít v mylném domnění, že jsme v bezpečí, když máme na střeše hromosvod. A navíc ještě - pokud by dům zasáhl blesk a došlo ke škodě, stáli bychom tváří v tvář neštěstí druhému, protože pojišťovna nám může po zhlédnutí data poslední revizní kontroly sdělit, že zpráva je prošlá, a tedy že z plnění pojistné události nebude nic - žádné odškodné.

Nový dům a hromosvod

Ke kolaudaci novostavby musíme mít revizní zprávu o instalaci a současně revizi hromosvodu. Tento prvek také patří mezi výrobky, u nichž je u novostavby požadováno prokazovat podle stavebního zákona prokázání shody. První pravidelná revize se tedy počítá datem instalace hromosvodu a pak už prohlídky musíme hlídat sami.

Jak chránit elektroniku

Mnoho lidí si stále myslí, že hromosvod při zásahu blesku zachrání i všechny přístroje, které jsou uvnitř. Typický případ: v autobusu se během bouřky jeden z cestujících plácl do čela "Já jsem nevytáhl z elektřiny televizi a počítač!" A druhý mu odpoví: "Co plašíš, snad máte hromosvod, ne?" Typický omyl. K ochraně domácích spotřebičů hromosvod opravdu nepomůže, může udeřit do elektrického zařízení i poměrně daleko, vznikne silné pulzní přepětí a přístroje se mohou zničit. Počítače, televize a další elektroniku je vhodné zabezpečit při blížící se bouřce proti účinkům atmosférické elektřiny. A to vypojením z elektrické sítě - nejohroženější je počítač, televize a pračka. Odpojenou televizi může zasáhnout blesk i přes anténu, počítač zase po telefonních linkách - odpojit se tedy musí opravdu všechno včetně modemu. Lze si ale zakoupit i přístroj k ochraně před pulzním přepětím - svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí; potom už se nic odpojovat nemusí.

Hromosvod kontra bleskosvodCo je správně? Už ten vžitý název je zajímavý: každý ví, co je blesk a co je hrom. A tudíž je každému také nad slunce jasnější, že hrom jakožto pouhý zvuk se rozhodně nesvádí (do země), nýbrž naopak - svádí se blesk. A to hromosvodem. Nebo bleskosvodem? Oficiální formulář ovšem má záhlaví: "Zpráva o revizi hromosvodů", načež posudek na něm pro změnu zní takto: "Bleskosvodné zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno provozu".

-ag-Foto: www.profimedia.cz