Do našich domácností se pomalu, ale o to jistěji dostávají světové kuchyně se svými specialitami. Některé ochutnáme třeba na dovolené a během roku si opakujeme jejich domácí variace, jiné nám zachutnají třeba v čínské nebo italské restauraci. Tady stojí za zmínku, že u nás přibylo i čínských a italských kuchařů – a ti vaří už po svém, ne české varianty jejich pokrmů. Takže nic není lehčího udělat to i naopak, pokud nás v kuchařské knize zaujme nějaký recept, můžeme se předem v restauraci přesvědčit, jak chutná originál. Doplňujeme nádobí Každá světová kuchyně má nejen své typické recepty, ale také speciální náčiní, nádobí, pomůcky k jejich přípravě. Chceme-li například vařit trochu více a častěji „po italsku“, doplníme nádobí o pár kusů velkých hrnců z kvalitního materiálu a nakoupíme rovněž kvalitní suroviny a přísady. Z italské kuchyně budeme pravděpodobně nejvíce připravovat pastu – různé druhy těstovin, potom saláty, předkrmy, pizzu, gnocchi. Rozhodně nejdříve si pořídíme velkoobsahový hrnec na pastu – a vůbec větší rendlíky, hrnce a pekáče. Brzy poznáme, že je jednodušší a příjemnější vařit ve větších nádobách – bez přetékání vody a vypadávání nudlí kolem…Italové také vaří „pospolitěji“, pro víc lidí. I my poznáme, jak je jejich recepty jednoduché a příjemné vařit nejen pro rodinu, ale i pro přátele. Jak velký hrnec na pastu budeme potřebovat? Můžete si to spočítat sami podle toho, kolik těstovin najednou budete vařit a pro kolik osob - správně máme vařit 100 g pasty v jednom litru vody! Dále potřebujeme menší silnostěnný rendlík s pohodlným držadlem (budeme často míchat) na přípravu omáček. Nezbytné je struhadlo na parmazán. Najdeme je v mnoha variantách, tvarech a materiálech - některé vypadá třeba jako mlýnek na kávu. Struhadlo je v italské kuchyni nezbytností a nesmí chybět na žádném stole. Neobejdeme se ani bez velkých (plastových, ale lépe nerezových) cedníků. Nejlépe je mít po ruce několik velikostí cedníků na rukojeti (s různým průměrem otvorů na cezení) a také velký nerez cedník s dvěma dřevěnými nebo nerez úchytkami. Tyto cedníky jsou přímo určeny na cezení pasty a jejich výhodou je, že jsou opravdu hluboké a odcedíme tak velké množství těstovin najednou. Navíc jsou nezničitelné a krásně vypadají. Dalším pomocníkem v kuchyni při výrobě italských lahůdek není nádobí – ale přímo program, myslíme tím speciální pizza program v mikrovlnných troubách. Součástí příslušenství horkovzdušných trub jsou zase speciální plechy na pizzu. Hlavně však musíme rozšířit a obohatit bylinkovou zahrádku. Parapety můžeme osázet bazalkou. Tip: vedle italské bazalky můžeme koupit i keříčkovou bazalku řeckou. Je trochu aromatičtější a vydrží nám – je to totiž trvalka. Pěstujeme ji jako stromek nebo keříček, tvarujeme ji zaštípáváním. Zasít a průběžně po celý rok sklízet budeme i další italskou nezbytnost do salátů - roketu setou (italsky rukola) a samozřejmě také oregano, důležitou součást pizzy. Hodně využijeme také lilky (melanzane) a hotovou omáčku pesto. Už z toho vyplývá, že ačkoliv pokrmy budou v zásadě jednoduché, skládající se jen z pár ingrediencí, použité suroviny vždy musí být čerstvé a kvalitní. Zjednodušeně řečeno: kvalitní olivový olej, kvalitní ocet, čerstvá zelenina. Pořídíme si dva tři druhy olivového oleje, přičemž běžný druh olivového oleje použijeme na teplé pokrmy a ten nejlepší panenský olej bude ideální na saláty. Také ocet musí být kvalitní, jen málokdy použijeme kvasný lihový, zato jablečné, vinné a různě kořeněné octy mají zelenou. Skvělé chuti nejkvalitnějšího modenského octa využijeme opět ve svátečních salátech všeho druhu. -ag-