Když začne mrznout, tak se asi už nic venku pořádně nestihne a bude se muset počkat na jaro. A to já samou nedočkavostí určitě nevydržím. Sice bych to mohla přežít zavalená prací, ale já bych mnohem radši sledovala, jak nám to před očima ubývá, a také mě postihla touha dekorativně vyzdobit dům a dotáhnout detaily do dokonalosti.

I zašla jsem do jednoho skoro utajeného obchodu v Písku, kde je paní a kolem ní spousta dekorativních látek. Minulý rok jsem dostala od své kamarádky polštář s potahem ušitým z takové pěkné látky, a ta paní tam tu látku pořád ještě má v různých variantách, zimní, jarní, letní… Prostě nechám ušít na pec takové ležení a k tomu něco na stůl a polštářky a vytuním to tam.

A vůbec, mám chuť ladit teď všechny pokoje zde v domě, včetně prádelny. Tam se nejvíc těším na sušičku, protože si myslím, že zima s ní bude mnohem krásnější než bez ní dosud mých 40 uběhlých zim! Také si tam pořídím poličku a umyvadlo a budu tam trávit nějaké pěkné chvilky, záchod tam mám, co mi tam bude chybět?

PŘEDCHOZÍ DÍLY, KTERÉ SE VĚNUJÍ REKONSTRUKCI PŘED NASTĚHOVÁNÍM, NAJDETE ZDE

Dále jsem vytvořila několikastránkový nákupní seznam v IKEA, ty jejich webové stránky jsou moc šikovné, jen jsem přešvihla rozpočet. Utěšuji se, že je to tím, že tam mám hned několik variant, kdyby toto nebylo, tak bude toto apod. Konečně totiž doděláme i horní patro, starší syn dostane velkou postel, kde se bude moci rozvalovat, než se mu tam nastěhuje nějaká fešanda. Přemýšlíme o tom, že tam nekoupíme úplně širokou postel, ale jen 160cm, aby se tam fešandě moc nezalíbilo, aby to bylo jen pěkné dočasné opatření a dítka pak šla bydlet jinam, kde je také krásně… přeci jen, mama hotel budovat nechceme.

I mladšímu synkovi bychom rádi zbudovali útulný pokojík, neboť nám tuhle v půl jedenácté v noci vyprávěl, když se uvelebil mezi námi v naší posteli (v rodičovské zóně, kam nikdo z dítek nesmí!), že prostě u sebe nahoře bude spát, až tam bude mít tu opravdickou pirátskou postel, že bychom si možná i my měli pořídit větší postel, když se tam takhle ve třech nevejdeme. Že on nás opravdu nekope schválně, ba o tom vůbec v noci neví, protože se mu u nás krásně spí. A tak ho ze mě neustále v noci manžel sundává, protože synek se na mě neustále tlačí, nebo mi rovnou dá ránu do lebky svojí lebkou, když se zrovna odrazí od manželova těla. Ale ta paní z toho krámečku s dekorativními látkami by mohla přeci udělat nádherné podpalubí pirátské posteli (Willie bude mít palandu, jen co vezmeme Filipovu postel, tak to opět smontujeme, žebřiny máme, krásné to bude!).

A další pokoj (ten třetí dětský pro tu holčičku), tak tam dáme postel pro hosty, rozkládací, knihovnu a velký pracovní stůl, abych se tam mohla pracovně vyžívat, neboť mi kolikrát nestačí ani ten třímetrový dole v kuchyni. Vše bude zařízeno tak, aby se dalo v cuku letu předělat na ten dětský dívčí, v případě náhlé potřeby. Výběrové řízení na garážová vrata, dveře a elektrický pohon ještě není uzavřeno. Ještě by měla přijet jedna firma, kterou nám doporučilo více lidí, chtěli bychom nějaké funkční řešení na x let dopředu, když už to stojí takovou dardu.

V kolaudačním řízení jsme také nepokročili, protože i když už máme hromosvod a všechny papíry a revize k němu, tak nemáme úředníka, který kolauduje, neboť čerpá dovolenou. Ale další úřední den tam manžel opět půjde a papíry všechny donese. Už bychom přeci jen potřebovali nějaké to číslo popisné, na které přesměrujeme všechny ty dopisy a složenky a volební lístky, které nám pošťačka zatvrzele dál hází do schránky na staré adrese, i když už na schránce není naše jméno. Zvyk je zvyk.

Na zahradě už nesklízím nic, teď mám ve sklepě bednu dýní Hokkaidó, a hlavně obr řepy. Ve skleníku mám ještě rajčata a netrpělivě dohlížím na pórek, jestli stihne ještě dorůst. Podzimní ředkvičky vypadají spíš bledě, a ještě tam zůstalo pár řep! Zřejmě budu zavařovat, protože nevím, co s ní jiného, a hrozně mi chutnala zavařovaná řepa od našich tanečních mistrů. A rok se s rokem sešel, a ani život na venkově nám nebrání v tom začít již dvanáctou sezonu tanečních pro dospělé. Budeme si tam vyměňovat recepty a učit se další kroky s mým mužem, který se mnou tančí dobře, tančí rád.

Řeknu vám, život u nás na Mlakách je opravdu krásný a lidé stále dobří.