Chalupníci, chalupáři, chataři...

Kde se tento fenomén vzal? Vše ovlivnila například prvorepubliková vlna trampingu se sruby a chatovými osadami skrytými v lesích. Pak tady byla další věc: po válce, když se vylidnilo pohraničí, se dala třeba v Lužických horách v padesátých letech koupit chalupa za pět set korun. Do hor se postupně místo chalupníků - hospodářů stěhovali novodobí chalupáři. Nové chaty se hojně začaly stavět také kolem měst. Lidem po několik desetiletí nahrazovaly zahraniční dovolené, tehdy skoro nedosažitelné. Kolem chat a chalup rostly okrasné i užitkové zahrady a lidé tady trávili stále více času. Rozrůstaly se chatové kolonie (Montana ve Všenorech) nebo známé chalupářské obce (severočeská Kytlice).

Po roce 1989 na krátký čas doba chalupářství polevila: začali jsme totiž objevovat nové kraje, jezdit po světě. Chaty se nějakou dobu možná méně stavěly, méně se kupovaly, jinak samozřejmě zarytí chalupáři, kteří byli se svým víkendovým obydlím a jeho okolím už srostlí, se jich nezbavovali.

A jaká je současnost?

Podle sčítání v roce 1991 mělo chatu nebo chalupu téměř 400 tisíc rodin, o deset let později už 432 tisíc. Jak to je po posledním sčítání v roce 2011 zatím přesně nevíme, protože výsledky budou až na podzim tohoto roku, ale odhaduje se číslo blížící se už půl milionu.

Nikde jinde na světě jich tolik nemají - s výjimkou Švédska. Přírodymilným Švédům v tomto ohledu šlapeme na paty. U nás je hustota chalup, chatových městeček a osad hustší a jsou typickým znakem naší krajiny. V mnoha jiných státech dávají lidé přednost nájmu letních nemovitostí, nepřišli na chuť jako my zahradničení a kutění. A ani houbaření, což je další náš národní fenomén, který se s chalupařením přímo doplňuje. U nás letitý koncept druhého venkovského bydlení dnes zdaleka nezašel na úbytě, naopak: rekreační objekty se modernizují, zařizují, a i když třeba na pohled vypadají jako skromná dřevěná chaloupka, uvnitř se často skrývá vysoký komfort. A nedělá se to jenom kvůli víkendům nebo letní dovolené, myslí se na budoucnost – mnoho lidí se totiž po čase na chatu či chalupu stěhuje nastálo.

Rodiče uvolňují dětem byt ve městě a odcházejí na důchod na předem zvelebenou chalupu. Ale i mladí lidé, když mají ruchu velkoměsta dost, se stále častěji přesouvají ven do přírody, často poté, kdy se jim narodí děti.

Foto: www.thinkstock.cz