Domů, které po celé Praze procházejí rekonstrukcí a byty se zde upravují do modernější podoby, je opravdu hodně. Jenže často se stává, že developer má na starosti celý dům a nad detaily jednotlivých bytů nepřemýšlí. To je často ke škodě k využitelnosti nemovitosti.

Nové majitelce se byt zalíbil na první pohled. Byl ve fázi rané rekonstrukce, ale právě dispoziční a funkční rozvržení nebylo majitelce po chuti. A tak se rozhodla, že rekonstrukci raději zadá dle vlastní představy. Měla ji celkem jasnou. Společně s architektkami Karolínou Röschl a Barborou Vu z Ateliéru Bárka pak našly rychle společnou řeč.

Ty v návrhu očistily a navrhly individuální půdorys na míru. Dispozičně se jedná o velkorysý prostor s ložničkou, tzn. 1+1, ale díky důmyslné akustické prosklené příčce ve velkém pokoji je možné byt rozdělit na 2+1 s hostinským pokojem pro hosty.

Zpevnění i chytrost

Rekonstrukce musela zohlednit i statickou neurčitost konstrukce. Staticky se zpevňovaly nosné konstrukce podlah, zvláště v místě skleněné dělicí příčky. Během prací se odhalila pěkná klenba v chodbě a cihelné obrazce na stěnách, které jsme po dohodě s investorkou očistily a zachovaly. Kvůli původnímu rákosovému stropu bylo potřeba v celém bytě vytvořit podhled. To ovšem nevadilo, protože stropy v tomto činžovním domě jsou vysoké přes tři metry.

V celém bytě je použita dřevěná podlaha z běleného dubu. V koupelnách jsou pak vybrány obklady a dlažby s historizujícím dekorem a podlahovým vytápěním.

Do bytu se vstupuje dlouhou úzkou chodbou, kde je po straně vestavěná velká skříň. Jednoduchou bílou skříň ozvláštňují efektní kožená poutka na otevírání. Na druhé straně pak jsou vstupy do koupelny a toaletu a chodbu zakončují prosklené dveře do ložnice.

Koupelna a toaleta je schovaná za posuvnými dveřmi na celou světlou výšku bytu – téměř 3 m. Polovinu plochy koupelny zabírá sprchový kout, který přizdívkou schoval rozvodné stupačky, do které se vešla nika na odkládání kosmetických potřeb. Kout dělí od zbytku koupelny jen skleněná příčka v černém rámu, který barevně koresponduje s barvou baterií, koupelnové skříňky, a vlastně i s jinými detaily v celém bytě. V místnosti s toaletou je za nábytkovými posuvnými dveřmi schovaný kotel a technické rozvody domu.

Ložnice je malá, akorát na jednu velkou postel, skříň (i zde najdeme kožená poutka) a místo pro oblíbené knihy. I přes svou malou plochu je to útulný a nádherně světlý prostor.

Rozdělení

V hlavní obytné místnosti je kuchyně řešena velkým šedým boxem s varnou plochou, schovanými rozvody digestoře a velkým množstvím úložných prostor. Centrální ostrůvek je ve stejném dekoru, avšak tmavší barvy. Pracovní deska z umělého kamene má v lité frakci zlaté částečky, které reflektují mosaznou baterii u dřezu.

Sedací a úložná lavice z bělené březové překližky podél celé delší stěny pokoje je v dispozici zásadní. Klientka je vášnivá čtenářka, která místo večerů u televize raději tráví chvíle nad knihou právě na této lavici. Zároveň je lavice úložná, schovává v sobě jeden radiátor, který vytápí plochu k sezení a současně lavice supluje polovinu míst k sezení u velkého jídelního stolu.

Jídelní židle jsou po babičce investorky, které si přivezla ze své rodné země – Rumunska. Mimoto i květinový koberec v obýváku je z rukou malé řemeslné rodinné firmy z této země.

Ovšem nejvýraznějším prvkem celého velkého prostoru je v kovu rámovaná dělicí skleněná příčka. Nerozděluje prostor násilně, ale spíš dodává zajímavý prvek, který je funkční, když přijde návštěva a z obývací části se pak může stát hostinský pokoj.

Ateliér Bárka

Ateliér vznikal postupnou spoluprací Karolíny Röschl a Barbory Vu již při studiích na Fakultě architektury v Liberci. Během studií i po nich sbíraly zkušenosti z různých odvětví oboru u nás i v cizině a od roku 2015 tvořily ve společném taktu pod názvem Ateliér Bárka. Zaměřují se hlavně na menší měřítka architektury, jako jsou rekonstrukce bytů a jiných prostor, novostavby i rekonstrukce rodinných domů a jiných stavení.