Budoucí domov si Zdeněk s Kristýnou hledali na ,venkovských toulkách‘ a našli hned několik lokalit, v nichž pak intenzivně sledovali realitní trh. Nebránili se ani rekonstrukci staršího stavení. Po škole totiž zůstali několik let kvůli práci v Praze a bydleli ve sdíleném bytě nedaleko centra. Když před čtyřmi lety čekali první dítě, bylo to podle nich impulsem pro splnění si snu o vlastním bydlení – ne ve velkoměstě, ale v kraji, odkud oba pocházejí. Syn se jim už narodil v Jindřichově Hradci. „Od začátku jsme chtěli žít na venkově. Mám rád jeho drobné měřítko a rozmanitost. Mojí (nyní naší) oblíbenou zábavou jsou procházky vesnicemi. Je to navíc skvělý zdroj inspirace, oceníte jednotlivé stavební detaily, nacházíte důkazy lidové tvořivosti. V tomto je pro mě vesnice atraktivnější než město. Sháněli jsme hezké místo, chtěli mít zahradu, na níž bychom pěstovali ovoce a zeleninu, a kde by si děti mohly hrát třeba v domečku na stromě,“ vysvětluje Zdeněk a dodává: „Vtipné je, že jsme nic z těchto míst nevybrali, protože manželka mezitím od prarodičů zdědila zahradu v Deštné na pomezí jižních Čech a Vysočiny. Malé město se sice velikostí vymykalo výběru, ale při první návštěvě jsem věděl, že je to přesně ono, že se tu mísí to nejlepší z obou – z města i vesnice.“

Od dřevostavby k cihle

Dnes už čtyřčlenné rodině ušetřilo náklady na dům pár podstatných věcí – vlastní pozemek a autorský projekt, zároveň svépomocná výstavba. „Hodně nám pomohla rodina, kamarádi. Na složitější činnosti jsme přizvali místní řemeslníky – pokaždé z blízkého okolí, žádná doprava přes polovinu republiky. Až na pár výjimek jsem byl na stavbě v montérkách pokaždé, pokud se něco dělo. Postupně jsem si troufnul i na náročnější práce, což je pro architekta nedocenitelná zkušenost. Stavba trvala krátce přes dva roky a zvládli jsme ji bez náročnějších technologií. Na druhou stranu v domě máme opravdu jen to, co potřebujeme,“ připomíná Zdeněk.

Když manželé vybírali lokalitu, uvažovali o dřevostavbě. Nakonec vyhrál zděný dům - byl vhodnější i pro svépomocné stavění. Na konstrukci nešetřili, nosná část totiž podle majitele musí přežít minimálně několik generací. Rozhodl se proto pro cihly Heluz P15 30 broušené s kontaktním zateplením 150 mm EPS. Od stejné firmy pak jsou i příčky, nadedveřní a nadokenní překlady či keramické stropní vložky Heluz Miako použité v konstrukci keramobetonových stropů.

„Obešli jsme se bez nákladných technologií vytápění. Máme elektrokotel, jímž občas zavlažíme. Většinu roku ale topíme v obyčejných litinových kamnech. V mrazech za odpoledne vyhřejí dům. To je dané kompaktním tvarem domu, jeho orientací, v neposlední řadě výbornou akumulační schopností cihel. Do budoucna tepelné čerpadlo ani neplánujeme,“ říká majitel domu.

Jako by tu stál odjakživa...

Polosamota se vzrostlými stromy, na které bychom na nové parcele čekali celý život, tak popisují manželé jejich pozemek. Se zahradou mají velké plány, ale charakter jí do budoucna ponechají přírodní. Rádi by docílili toho, aby je zahrada takřka celoročně zásobovala vlastnoručně vypěstovanými potravinami. Za největší úspěch Zdeněk Pech považuje, že se mu povedlo usadit rodinný dům (který zaujal i v hlasování v soutěži HELUZ Dům roku 2021) na poměrně složitý pozemek tvarem připomínající trychtýř. Stavba působí, že je s ním srostlá, zároveň plně využívá jeho výhod a doplňuje jej. „Z patra máme nádherné výhledy na kamenolom, kopec Brčík, táhlou louku či kostel. V létě je doma příjemně chladno díky stínu vzrostlých stromů. Když na zimu opadají, do oken hřeje zimní slunce. Regulativy nastavené územním plánem byly adekvátní a na výslednou podobu domu neměly vliv. Novostavba využívá prvky současné architektury, nicméně jsem hlídal, aby zapadla do měřítka okolní zástavby. Největším oceněním je, jde-li někdo okolo a dům okomentuje slovy – jako by tu stál odjakživa,“ zmiňuje spokojený majitel a autor návrhu vycházejícího z lidové architektury.

Čtěte také

Labská bouda

Čtěte také

5 nejvíce nenáviděných staveb v České republice

Klientem byla manželka

Dům je navržený jako tradiční venkovský trojtrakt. Dovnitř se vstupuje střední částí, v níž jsou umístěné schodiště a provozní místnosti. Do dvou bočních architekt navrhl ty obytné. „Lidový‘ trojtrakt má zkrátka všestranné výhody. Už samotné nosné zdivo totiž jednotlivé trakty/zóny akusticky odizoluje. V rámci každého traktu jsem si proto mohl dovolit jen obyčejné příčky o tloušťce 11,5 centimetrů. Místnosti s podobným provozem tudíž nebylo nutné mezi sebou navíc odhlučňovat,“ vysvětluje architekt a pokračuje: „Nízký rozpočet na interiér jsem bral jako výzvu. Upřednostnili jsme atypické výrobky z kvalitních materiálů před masovou produkcí. Někdy jsme recyklovali – židle TON jsme koupili z vyřazeného interiéru kavárny,“ říká Zdeněk, který rozkresloval zařízení včetně kuchyňské linky vyrobené v truhlářství Holoubek nábytek. Řešení konzultoval s manželkou od fáze studie a s úsměvem vysvětluje: „Bral jsem ji jako klienta. Rozdělení rolí fungovalo, architekt totiž potřebuje mantinely.“ Kristýna si přála oddělenou obytnou kuchyň. Varianta, která sice nezapadá do současného trendu otevřených obývacích pokojů, ale rodina tím získala dvě místa pro společný život. Oblíbenou je rovněž terasa poskládaná ze smrkových prken (při stavbě používaných jako bednění či lešení). Povrch stačilo obrousit a několikrát natřít směsí dřevního téru a fermeže. Překvapivě třetím rokem prkna odolávají dešti, slunci, sněhu a vypadají jako v momentě, když je smontovali. „Doma jsme nechtěli zůstat jen u bílé a šedé, proto jsme sáhli po šik mentolové na dveřích. Výrazným prvkem je určitě i dlažba s květinovým dekorem probíhající v ploše bez přerušení. Připomíná nám louku, kterou jsme domem zabrali,“ uzavírají spokojeně majitelé.

  • Název: RD v Deštné
  • Architekt: Ing. arch. Zdeněk Pech
  • Užitná plocha: 142,30 m²
  • Střecha: sedlová, sklon 39°, štít orientovaný směrem do ulice a do zahrady
  • Svislé konstrukce: zděný objekt z obvodového zdiva Heluz P15 30 broušená s kontaktním zateplením 150 mm EPS
  • Stropy: keramobetonové z keramických vložek Heluz Miako, celková tloušťka 250 mm
  • Základy: stavba založená na železobetonových základových pasech – kombinace prostého betonu a betonových tvárnic ztraceného bednění s výztuží
  • Foto: Jiří Hloušek
  • Zdroj: Heluz