Opět půjde o projekt studia Vallribera Arquitectes, zde společně s Montserrat Garciou. Opět jde o byt ve španělské Barceloně. Tentokrát jde o dům o podlahové ploše 167 m2, opět na velmi úzkém a velmi dlouhém pozemku.
Základním požadavkem bylo využít všechno, co jde. Žádné velké bourání, přestavby, úpravy. Rozpočet byl velmi omezený. A tak architekti vstoupili do interiéru, který má vnitřní stěnu obkrouženou výkovky, schodištěm a jinak tu není nic. Nic.
Galerie
Zásadní změny byly provedeny v přízemí, kde bylo probouráno velké francouzské posuvné okno, aby mohlo světlo proudit do interiéru.
Ve druhém patře jsou velmi nízké stropy a malá okna. Tma panovala ve všech koutech. A tak kouty byly zrušeny. Demontáž nepotřebných příček opět prosvětlila interiér.
Čtěte také
Čtěte také
Návštěva interiéru: Velmi úzký, velmi dlouhý
Čtěte také
Čtěte také
Návštěva interiéru: Úzký a vysoký
V nejvyšším patře pak je herna s pracovnou, které obkružují vnitřní komín schodištěm, které je osvětlováno střešním oknem.
Celá rekonstrukce postupovala velmi pomalu. Jak jsme již řekli, rozpočet byl omezený. A možná to bylo dobře. Nedělaly se ústupky. Nejdřív byla přestavěna jedna část, a když majitelé našetřili peníze, přistoupili k dalším prostorám. Rekonstrukce se tak táhla tři roky. Ale stojí to za to. Velmi efektně se tu prolínají otlučené cihlové zdi, bílé plochy výmalby a světlé dřevo.
