Jenže my ten byt nenavštěvujeme kvůli výhledům, ale kvůli tomu, že prošel rekonstrukcí a autory byla studia CaSA a Margherita Serboli Arquitectura. Dům byl postavený v roce 1914 v katalánském Art Nouveau. Vypadá nádherně, ale jeho využitelnost je poplatná době. A tak bylo zapotřebí vytvořit místo, kde nebude tak obtížné žít. Třeba kuchyně původně byla oddělena zdí. Tmavá, nevzhledná, vlastně spíš by se slušelo říct, že byla opravdu ošklivá.

Galerie

Přestavba tak musela vlastně kompletně změnit dispozici, aby byla funkční, a přitom design posunul interiér do jednadvacátého století. Základem bylo rozšíření koupelny. A tak začneme u ní. Je v jádru bytu, takže je bez vstupu přirozeného světla. Společná stěna s kuchyní má však nově kruhové okénko, které vede přímo do vydlaždičkovaného sprchového koutu. Takže světlo přece jen, i když ho není moc, je sem vpuštěno. Každopádně jde o zajímavý prvek, který ozvláštňuje design interiéru.

Následně stojí za zmínku také vložená chodba s modrým obložením. Aby ladil interiér s historií domu, byly desky naohýbané a vytvořen oblouček nad hlavami procházejících. Ten pak přechází do velkých vestavěných skříní. Stejnou barvu pak má velká vestavěná skříň v ložnici a kuchyně.

Aby interiér nebyl pouze modro-bílý, je velká traverza svařená do T, která podpírá strop, natřena na světle červenou až růžovou barvu. Stejně pak jsou namalovány dveře na terasu nebo některé doplňky interiéru.