Původní majitel a investor Francesc Burés byl textilním velkopodnikatelem. Jeho majetek byl na svou dobu opravdu ohromný, a to chtěl ukázat i svým nádherným palácem. Ovšem sto let uteklo a majitel palác opustil a ten potřeboval velkou opravu. Od roku 1979 navíc požívá nejvyššího stupně památkové ochrany, takže jakékoli další využití se pro každého investora značně prodraží. Přesto…

Tři roky pečlivé práce

Přesto se našel investor, který se rozhodl, že dům využije, a to velmi netradičním způsobem – opět pro bydlení, ovšem rozdělí jej do několika samostatných bytových jednotek. Na pomoc si vzal architekty z Estudio Vilablanch a TdB Arquitectura, kteří připravili návrh, projekt a pak celou rekonstrukcí a přestavbou krok za krokem sami detailně prošli. Výsledek je naprosto fascinující. Než začneme s popisem, možná bychom měli říct, že tato rekonstrukce do současné doby získala pět velkých architektonických ocenění, zařadila se v mnoha dalších soutěžích mezi finalisty a dostala se do ročenek ochrany památek jako typický příklad perfektní rekonstrukce vysoce chráněných památek.

Modernismus v klasice

Tým architektů definoval tři koncepty interiérového designu pro tuto obytnou budovu, které odpovídají vnitřním kvalitám každého stávajícího prostoru: tři podkroví a společné prostory v suterénu obnovily svůj původní průmyslový charakter; dvě palácová sídla byla pečlivě restaurována s ohledem na stávající modernistické prvky a 21 bytů bylo koncipováno jako moderní rezidence s bohatými původními prvky.

Přízemí a suterén původně sloužily pro textilní průmysl Burés. Neměly modernistickou výzdobu, ale silnou industriální osobnost. Nový koncept interiéru obnovil tento industriální charakter: velké otevřené prostory s vysokými stropy, betonovými podlahami, železnými sloupy a starými cihlovými zdmi zůstaly nezakryté, kuchyně a nábytek posilující průmyslový charakter... Přízemí se proměnilo ve tři lofty a suterén do společenských prostor pro komunitní využití (bazén, lázně, tělocvična, sklep, otevřená kuchyně, terasa, prostory pro společenské akce …).

Hlavní palácová část byla rozdělena na dva nádherné byty o rozloze 500 metrů čtverečních. Vzhledem k tomu, že jde o nejbohatší podlahu z hlediska dekorativních modernistických prvků, byly všechny pečlivě restaurovány do nejušlechtilejších bytů (mozaiky a intarzie na chodnících, vitrážová okna, stěny a stropy s freskami, dřevěné dekorativní prvky, stropy s reliéfy...). Původní prvky byly obnoveny, zatímco v případě potřeby byly přidány nové materiály. Nové materiály a kusy nábytku byly stejně rafinované, ale tiché, nepříliš ozdobné, lehké a s barvami v souladu s prostorem, aby vyzdvihly cenné historické prvky a nekonkurovaly jim ani je nenapodobovaly, což usnadňuje tichou integraci v prostoru.

Byty umístěné v horních patrech, původně koncipované k pronájmu, byly přeměněny na 16 bytů a 5 podkroví. Kombinují silné originální modernistické prostory se starými prvky, které byly nalezeny v prostorech umístěných v koruně budovy obrácené k fasádě. Ve vnitřních prostorách bytů, kde původní prvky neexistovaly nebo je nebylo možné zachovat, bylo rozhodnuto začlenit nové materiály, které by umožnily kontrast mezi starými a novými: jako hlavní byly přidány bílá barva a dubové dřevo.