Stavebníci pocházející z Říčan měli při projektování domu výhodu. Sousední vilka, v níž žili jejich příbuzní, měla velkou zahradu. Jejím rozdělením tak získali pozemek pro vlastní dům v oblíbené lokalitě.

Od známých dostali doporučení na architekta Pavla Šmelhause. „Po počátečním oťukávání, kterým se prochází na začátku spolupráce se všemi klienty, když jsem trochu poznal jejich zvyklosti, představil jsem majitelům první nástin domu. Mám rád spíše nenápadný, nadčasový design založený na kombinaci kvalitních materiálů a precizního zpracování,“ vysvětluje Pavel Šmelhaus.

Domek jako namalovaný

Velikost domu omezovala územním plánem povolená zastavitelnost pozemku 25 procent. Také bylo úkolem architekta vhodně doplnit okolní rezidenční zástavbu. Výsledkem společné práce s majiteli se stal dům se dvěma plnohodnotnými podlažími a šikmou střechou na jednoduchém obdélníkovém půdoryse.

K přízemí ze severu přiléhá dvojgaráž s prostorným skladem. Z jihu vystupuje část obývacího pokoje s jídelním stolem, vstupem do zahrady a navazující zastřešenou terasou. Zatímco hlavní, dvoupatrová část budovy je obložena režnými cihlami, přízemní křídla mají kontrastní světle omítanou fasádu. Při pohledu zvenku dominuje dvojpodlažní cihlová část a rozšířené přízemí opticky nenarušuje kompoziční schéma domu.

Pro život v zahradě

Jelikož Pavel Šmelhaus upřednostňuje architekturu, která odráží životní styl budoucích obyvatel, je dům orientovaný směrem do zahrady „Rozhodli jsme se neřešit tolik vazbu domu na ulici. Raději jsme se soustředili na propojení obývacích prostor a zahrady, kde se bude fakticky odehrávat život rodiny,“ popisuje architekt.

Tento přístup se promítl do podoby domu ve dvou rovinách. Jednak v řešení, díky nimž se z jednotlivých částí přízemí dá dostat na zahradu kratší cestou, než aby bylo nezbytné procházet obývacím pokojem. Takže je možné třeba nákup z auta přinést garáží a skladem rovnou na venkovní posezení. Projít ven přímo se dá i z koupelny nebo z technické místnosti s prádelnou. Druhým hlediskem života na zahradě jsou promyšlené a současně s domem plánované stavby na zahradě. Stejně jako cesty, které vše spojují.

Pavel Šmelhaus (1972), architekt

vystudoval FA ČVUT, kde se zaměřoval především na environmentální dopady staveb a téma rozvíjel i v postgraduálním studiu. Pracuje v Atelieru ARS a se svými spolupracovníky se v praxi věnuje navrhování rezidenčních, komerčních i občanských staveb a interiérů. Specializací ateliéru jsou nízkoenergetické a pasivní stavby. Studie i uskutečněné projekty byly oceněné v mnoha soutěžích, například Nízkoenergetický a nízkonákladový bytový dům, Dům roku, Startovní byty pro mladé rodiny, Český energetický a ekologický projekt nebo Stavba roku. Dokončené stavby architekt dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje jejich energeticko-ekonomické parametry. Tím vytvořenou a stále rozšiřovanou rozsáhlou databázi využívá pro optimalizaci všech dalších návrhů, stejně jako podklad pro četné publikace v odborném tisku, pro přednášky na školách a na konferencích.

  • www.arch.cz/smelhaus

Venkovní radosti

Rodina měla od začátku jasno v tom, že na zahradě má být bazén. Architekt proto plánoval jeho pozici společně s domem. Nejen s ohledem na napojení všech potřebných sítí, ale také, aby bazén během dne nic nestínilo. Tím, že bazén neleží hned u domu, plavci a společnost uvnitř či na zastřešené terase se navzájem neruší. Ačkoli si jsou nablízku, zachovávají si navzájem určitou míru soukromí.

Mezi domem a bazénem navíc zůstalo dostatečné prostranství, aby pojmulo pavilon s venkovní kuchyní a jídelním stolem pro osm lidí. Mimo kamen na dřevo s varnou plotnou je venkovní kuchyň vybavena grilem na dřevěné uhlí a pracovní deskou velkorysých rozměrů. Jelikož je pavilon otevřený ze tří stran, nezapomnělo se ani na mobilní ohřívač, který může zpříjemnit chladné jarní a podzimní večery. Všechny venkovní pobytové plochy a cestičky sjednocuje bezespádá velkoformátová dlažba na podložkách, která je skrytě odvodněná spárami.

Multifunkční místnost

Ačkoli je vzájemně propojené přízemí domu určeno společnému životu rodiny, hned za hlavním vchodem z ulice leží místnost s oddělenou předsíňkou a šatnou. Pokoj může sloužit jako pracovna, do níž může například přijít klient majitele, aniž by omezoval ostatní obyvatele domu. Místnost se dá využít i pro ubytování návštěv, případně může časem sloužit k oddělenému bydlení dospívajícího dítěte. „Samostatný pokoj poblíž vstupních dveří klientům v domech rád doporučuji právě pro mnohostranné využití s minimálním narušením soukromí rodiny,“ vysvětluje Pavel Šmelhaus.

Praktičnost a pohodlí

Interiéru v přízemí dominuje obytný prostor s kuchyní umístěnou v jihovýchodním rohu půdorysu, jídelna je ve vysunutém křídle. Kuchyňské, jídelní i obytné prostory si tak zachovávají propojení a zároveň jsou jasně vymezené.

Hlavní pracovní plocha na kuchyňském ostrůvku je opticky oddělena vyšší úložnou skříňkou. Pracovní nepořádek v kuchyni tak neruší posezení nad hotovým pokrmem u jídelního stolu. Bílé kuchyňské skříňky doplňuje tmavá kamenná pracovní deska. Plynová varná deska je umístěna uprostřed místnosti na kuchyňském ostrůvku.

Zajímavým detailem je podlouhlé okno za dřezem, jehož přesnou velikost bylo nutné ověřovat ještě v průběhu stavby. Nyní ideálně osvětluje pracovní plochu, umožňuje výhled od jídelního stolu do zahrady, a přitom nijak neomezuje využitelnost horních skříněk.

Minimum skříní

Obývací kout přízemní místnosti je mimo prostorného sezení vybaven vestavěnou úložnou stěnou, dominují mu krbová kamna. Mezi obývacím pokojem s kuchyní a garáží leží v přízemí ještě koupelna a prádelna, kterou se dá procházet do garáže a přilehlých skladů. Z centrální haly vede schodiště do patra, kde se už nalézají jen soukromé prostory jednotlivých členů rodiny.

Do hlavní ložnice se jde přes oddělenou chodbu se šatnou, kde je i vstup do koupelny s vanou a sprchovým koutem. Koupelna společná pro oba dětské pokoje je přístupná z chodby se schodištěm. Dětské pokoje také doplňuje společná šatna, takže místnosti nemusejí být zahlceny množstvím skříní a zbývá více místa pro hračky.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

  • Architekt: Pavel Šmelhaus
  • Projektant: Luboš Krnáč, Petra Kocmanová, Atelier Dvořák – projekční kancelář
  • Dodavatel: Formic Construction, Praha
  • Zastavěná plocha: 179 m2
  • Užitná plocha: 284 m2
  • Obvodová konstrukce: zděný skelet z vápenopískových cihel
  • Vodorovné konstrukce: železobetonový monolitický strop a věnce, nad prvním patrem lehký dřevěný strop
  • Zateplení: 16cm vrstva minerální vaty
  • Fasáda: provětrávaná fasáda s cihelnou obezdívkou a kontaktní zateplovací systém
  • Střecha: nad domem sedlová s nadkrokevním zateplením, jinak ploché střechy foliové s kačírkem a možností ozelenění
  • Okna: dřevěná s izolačními trojskly vybavená na osluněných stranách vnějšími stínicími žaluziemi
  • Vnitřní dveře: bezfalcové, dřevěné a dýhované
  • Podlahy: dubové lamely, v koupelnách a servisních místnostech keramická dlažba
  • Vytápění: plynový kondenzační kotel, podlahové topení, aktivní rekuperace značky Nilan zajišťující i chlazení a ohřev vody, inteligentní řízení Haidy spojené s monitoringem provozních energetických údajů
  • Energetická náročnost: A – nízkoenergetický dům s prvky pasivního domu

Tuto návštěvu jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 7/19