Stručný souhrn z článku:
- Malá zahrada na Vysočině je rozdělena do dvou oddělených částí, jedna vystavená jižnímu slunci a druhá s příjemnějším klimatem na severu.
- Zahrada byla navržena s důrazem na moderní a přírodní prvky, bez trávníku, ale s kvetoucími výsadbami a místy pro odpočinek.
- Použité materiály jsou přírodní, jako dub a modřín, a zahrada je detailně sladěna do nejmenšího detailu, s rozmanitou květenou a prvky jako ptačí pítko nebo ohniště.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
Malá zahrada na Vysočině připomíná rozkvetlý ráj. Navíc je jedinečná tím, že se skládá ze dvou oddělených a opravdu originálních částí. Prostor za brankou je po většinu dne vystaven intenzivnímu jižnímu slunci, kdežto za domem vládne komornější nálada a díky severní orientaci i mnohem přijatelnější klima pro odpočinek.
Majitelé si o budoucí zahradě vytvořili jasnou představu téměř ve stejné chvíli, kdy se rozhodli přestěhovat do městského řadového domku v klidné části Lipnice nad Sázavou s krásným výhledem na hrad. Už od začátku věděli, že bude třeba přizvat na pomoc zahradní architektku, která si poradí s požadavky dvou rozdílných částí pozemku. V květnu 2018 se tedy zrodil plán zahrady pod taktovkou Kateřiny Pospíšilové, která do obou částí dokázala vnést moderní, přesto přírodní prvky, a dodala jim správnou atmosféru.
Plná zákoutí
Majitelé si s architektkou padli do noty. U návrhu ocenili jednoduchý minimalistický design, který díky kvalitě provedení vydrží věčně, a navíc se jen tak neokouká. V létě téhož roku byla založena přední část zahrady, která slouží jako „vítací“ i odpočinkový prostor. Zadní část si na realizaci musela rok počkat. S hrubými terénními úpravami si majitel poradil svépomocí, o ostatní práce se postaral zahradník.
I když se o částečné přistínění v horkých letních dnech starají keřové muchovníky, časem tu mikroklima upraví také koruny vysazených okrasných jabloní
Ačkoliv u malých zahrad bývá poměrně náročné vytvoření samostatných zákoutí, která spolu komunikují, ale zároveň vytvářejí soukromí, tady se to podařilo na jedničku. Oba obdélníkové prostory jsou totiž natolik rozčleněné, že si na každém kroku užijete trochu jiné aktivity. Dokonce si můžete vybrat, jestli se při tom setkáte se sousedy, nebo raději strávíte chvíli pod zahradní sprchou či s knížkou v ruce na posezení z palet přímo u domu.
Jde to i bez trávníku
Zahrada bez trávníku? K takovému kroku většinou vede několik důvodů počínaje snížením finančních nároků na údržbu přes ekologii po estetické hledisko, protože sluncem spálená tráva v současných horkých a suchých letech zahradu příliš nezdobí. Trávník přesto bývá pro většinu lidí naprosto nepostradatelným prvkem. Dokáže opticky propojit různé typy výsadeb a zároveň slouží jako odpočinková a pochozí plocha.
Za vstupní brankou zelený koberec nenajdete. Sice by se sem vešel, ale kromě jiných nevýhod odpadlo náročné převážení sekačky přes dům. Majitelé se s architektkou dohodli, že tato partie rozkvete a postupně ji částečně přistíní koruny keřů a stromů, které se tu postarají o příjemnější mikroklima.
Vyvýšené záhony se mohou klidně stát designovým prvkem, který vynikne hlavně na zahradě formálního typu. Majitelé si péči o záhony usnadnili mlatovým povrchem, který se na zahradě opakuje na několika místech
Při tak razantním řešení se neobejdete bez zahradních cestiček propojujících terasu u domu s brankou a dílčími částmi pozemku. Tuto úlohu zastává mlatová cestička, která se vine mezi kvetoucími výsadbami zamulčovaným štěrkem a propojuje také dům se vstupní brankou. Ačkoliv by se mohlo zdát, že přední část zahrady bude skoupá na soukromí, opak je pravdou. Vzrostlé stromy a bujně rostoucí muchovníky po pěti letech majitelům umožnily užívat si osvěžení pod zahradní sprchou ukrytou v zeleni.
Květiny i malá překvapení
Už na první pohled je jasné, že hlavním tématem této zahrady jsou květiny. Od jara do podzimu tu stále něco kvete od cibulovin až po odolné trvalky, kterým nevadí ani intenzivní slunce. Sytou zeleň obstarávají okrasné trávy, které přebírají štafetu na podzim nebo v průběhu zimy, kdy vynikne jejich struktura.
Výběr kvetoucích rostlin není náhodný. Majitelka se rozhodla pro decentní barevnou kombinaci s převládajícími odstíny modré, fialové, růžové a bílé. Právě tyto odstíny reprezentují šalvěje poblíž cesty, trošku rozcuchané hlaváče, které dodávají výsadbě přírodní charakter, okrasné česneky, zvonky nebo spolehlivé třapatky nachové.
Druhová pestrost je tu důležitým tématem, které funguje. Zatímco na plném slunci převažují trvalky nenáročné až suchovzdorné, pod korunami dřevin najdete sortiment do polostínu
O barevné zpestření se stará menší množství žlutokvětých trvalek, třeba krásnoočko přeslenité, důležité jsou také muchovníky Lamarckovy, které během roku potěší hned třikrát. Na jaře totiž vytvoří hrozny bílých květů, v červenci na větvích dozrají modrofialové jedlé plody podobné borůvkám a na podzim se keře přebarví do sytých odstínů červenooranžové barvy. Tyto vícekmenné dřeviny dostatečně stíní, ale zároveň působí vzdušným dojmem. V jejich podrostu se tedy bude nadále dařit vysazeným trvalkám.
Při procházce po mlatovém chodníčku kousek od zahradní sprchy objevíte cortenové ptačí pítko, které funguje jako přírodní zrcadlo. Vodní hladina je pro různé užitečné živočichy včetně hmyzu neskutečným lákadlem, takže se sem přilétají osvěžit. Na toto přírodní divadlo se včelím orchestrem je nejlepší výhled od lavičky z dubového trámu, kde se díky koruně muchovníku dá příjemně odpočívat i během horkého léta.
Kulinářské zákoutí
V druhé části pozemku se majitelé pro zelený koberec přece jen rozhodli. Díky mírnému převýšení, které překonává dvojice dubových trámů, získala kompozice úplně jiné měřítko a majitelé si u domu mohou odpočinout v soukromí. Od okolí je navíc odděluje trvalkový záhon, který tvoří příjemnou zelenou kulisu zpestřenou barevnými květy.
V jednoduchosti je krása. Mlatová plocha s cortenovým ohništěm a dubovými sedáky působí neustále uklizeně
Dubové dřevo se objevuje i poblíž ohniště, kde se dá v klidu posedět na dřevěných kostkách. Masivní dřevo se šedou patinou zahradě sluší, a navíc se velmi dobře doplňuje s modřínem, který tvoří jednak předěl mezi zahradou a sousední parcelou, jednak obložení zahradního domku.
S některými úpravami se původně nepočítalo. Okolí ohniště a vyvýšených zeleninových záhonů z modřínového dřeva, kde rostou bylinky, zelenina a sladké jahody, měl ozelenit trávník. Majitelé si ale chtěli zjednodušit údržbu, tak záhony i ohniště s posezením umístili na mlat, který se nachází také v přední části zahrady. Vznikla tu i konstrukce z dubového dřeva na posilování a pro zavěšení houpačky. Nechybí tu ale ani kompostér nebo třeba záhon s drobným ovocem a okrasnými keři, který zajišťuje větší soukromí u ohniště.
Soulad materiálů
Zahrada je sladěná do nejmenšího detailu. Důležitá byla volba materiálů. Zvítězilo oplocení v antracitovém odstínu, který se objevuje na oknech i na zahradní sprše. Tmavě šedá se velmi dobře doplňuje s přírodním dřevem bez nátěru. Modřín a dub se objevují ve spoustě prvků, jež díky tvrdosti dřeva nepotřebují žádnou povrchovou úpravu.
Díky promyšlené kompozici, sladěným materiálům a vhodným rostlinám může zahrada překvapit i nejnáročnější návštěvníky
Přírodnímu charakteru zahrady dřevo sluší i díky šedavé patině, která jasně dává najevo, že jde o přírodní materiál, kterému sedí přirozené proměny. Na mulčování záhonů byl v přední části použitý štěrk, který se dobře doplňuje s okrovým mlatem. Ačkoliv tato barevná kombinace nebyla původně v plánu, barevný kontrast se nakonec ukázal jako dobré řešení, protože se skvěle snoubí se zelení i pestrými barvami květin.
Autorka: Kateřina Pospíšilová - Tvorbě zahrad se věnuje od roku 2009, pracuje zejména na soukromých zahradách všech tvarů a velikostí. www.greencat.cz
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada č. 10/2023.
Zdroj: Dům & Zahrada
