Orchideje dnes patří k nejoblíbenějším pokojovým rostlinám, neboť přinesou do každého interiéru nádech exotiky a luxusu. Zároveň se jedná o snad nejrozmanitější čeleď v rostlinné říši. Existuje více než 20 tisíc druhů, které se navíc mezi sebou velmi snadno kříží, takže nové barevné i tvarové varianty vznikají nejen v zahradnických firmách, ale i spontánně v přírodě. Stejně tak jiné druhy zase zanikají.
Nejčastější u nás pěstované orchideje
Phalaenopsis neboli můrovec – tato orchidej je u nás asi vůbec nejčastější. Pozornost budí krásnými květy tvarově připomínajícími motýla, které navíc kvetou opravdu dlouho. Může být v různých barevných variantách, nejen v oblíbené růžové. Co se týče pěstování, tak patří k těm méně náročným. Přizpůsobí se podmínkám v bytě, ale má ráda světlá stanoviště, kde teplota nikdy neklesne pod 14 °C.
Cymbidium neboli člunatec – jeho pevné jakoby voskované květy různých barev se často objevují v řezané formě jako součást kytic. Tato orchidej není náročná na pěstování, ale je nutné vědět, že vyžaduje chlad. Do běžně vytápěného bytu se proto nehodí, květů byste se nejspíš nedočkali. Ideální je pro ni letnění venku a před prvními mrazíky uklizení do chladné a světlé chodby, zimní zahrady nebo chladného skleníku, kde teplota nepřekročí 18 °C.
Cymbidium
Miltonia neboli macešková orchidej – dělí se na dvě základní skupiny, pravé Miltonie pocházejí z Brazílie, Miltoniopsis z Kolumbie. Prodávají se většinou pod označením Miltonia, ale pravé Miltonie mají rády teplo, zatímco Miltoniopsis vyžadují chlad. Poznáte je podle toho, že ty kolumbijské mají skutečně tvar květu velmi podobný macešce. Pro pěstování v bytě se hodí spíš pravé Miltonie, které jsou odolnější, Miltoniopsis chtějí zkušenější pěstitele.
Dendrobium – tato velmi rozmanitá skupina zahrnuje více než tisíc druhů, které se přirozeně vyskytují od Himálaje až po Polynésii. Jednotlivé druhy mohou mít zcela odlišné nároky na pěstování, obecně platí jen rada, že se mají pěstovat v menších nádobách. U nás nejčastěji prodávané druhy jsou teplomilná Dendrobium phalaenopsis, která bude prosperovat i na parapetu panelového bytu, a chladnomilná Dendrobium nobile, která vyžaduje letnění a přezimování na chladném stanovišti podobně jako Cymbidium.
Vanda – tato orchidej se řadí mezi epifyty, tedy organismy, které rostou na žijících rostlinách, ale nijak na nich neparazitují. Většinou jde o rostliny, které nekoření v půdě, ale rostou na kmenech stromů. Vandy se proto pěstují bez substrátu, v závěsných košících s volně visícími kořeny. Jsou teplomilné a mají rády světlo a vodu, ovšem ne přemokření. Nejlepší je kořeny denně na cca půl hodiny ponořit do odstáté (nejlépe dešťové) vody, pak nechat na vzduchu oschnout. Rosení má Vanda také ráda, ovšem jen kořenů, nikoliv listů. Odmění se vám hrozny velkých květů, které při kvetení mění barvu ze světlé na tmavou.
Zdroje: abecedazahrady.dáma.cz, budějovice.rozhlas.cz/orchideje
