Víte, jak vypadá průměrný český byt? Byl postaven někdy mezi lety 1946 a 1970, má dvě nebo tři místnosti a žijí v něm dva až tři lidé.
Zcela „neprůměrné“ jsou naopak byty postavené po roce 1991. Je jich totiž jen něco málo přes osm procent. Stejně „vzácné“ jsou pak i domy postavené před koncem první světové války –...
Víte, jak vypadá průměrný český byt? Byl postaven někdy mezi lety 1946 a 1970, má dvě nebo tři místnosti a žijí v něm dva až tři lidé.
Zcela „neprůměrné“ jsou naopak byty postavené po roce 1991. Je jich totiž jen něco málo přes osm procent. Stejně „vzácné“ jsou pak i domy postavené před koncem první světové války – těch je přibližně jedenáct procent. Ovšem pokud pro ně máte slabost, přestěhujte se na Prahu 1, protože tam na takový narazíte dokonce s pětašedesátiprocentní pravděpodobností.
Český statistický úřad nedávno zveřejnil další zpřesněné údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a můžeme mezi nimi najít i některé poměrně zajímavé údaje. Část z nich se týká právě stáří domů. Statistici například zjistili, že českým domům je v průměru 46,9 let. Přitom průměrně nejstarší domy jsou v centru Prahy, na Ústecku (55,9 let), Karlovarsku (55 let), Liberecku (54,5 let) a naopak nejmladší jsou na Zlínsku (41 let) a v Moravskoslezském kraji (42 let).
Podle nových údajů celé tři čtvrtiny trvale obydlených domů byly postaveny před rokem 1980. Naopak po roce 1991 se postavilo pouze 11 % domů. Jestliže tedy bydlíte v nějaké moderní a pohodlné novostavbě, můžete si gratulovat, protože velká většina vašich spoluobčanů podobné štěstí ani zdaleka nemá. Ačkoliv takové bydlení v pěkně opraveném renesančním zámečku může mít také něco do sebe…
| Období výstavby domů a bytů v ČR | | Období výstavby | Trvale obydlené domy | Byty |
| do 1919 | 16% | 11% |
| 1920 - 1945 | 20% | 15% |
| 1946 - 1980 | 39% | 49% |
| 1981 - 1990 | 14% | 17% |
| 1991 - 2001 | 11% | 8% |
Zdroj: ČSÚ
Se stářím bytů úzce souvisí i počet nově vzniklých bytových jednotek. Ukazatele za posledních třicet let naznačují, že nejvíce bytů vzniklo v období let 1970 a 1980 a od té doby se velikost tohoto přírůstku snižuje. Sedmdesátá léta byla zlatým obdobím masové výstavby sídlišť, která jsou sice v dnešní době se svými umakartovými, ačkoliv stále častěji zrekonstruovanými koupelničkami mnohým trnem v oku, ale stále poskytují slušné bydlení statisícům více či méně spokojených lidí.
| Počet a procentní podíl obydlených a neobydlených bytů |
| Údaje k datu | Celkový počet bytů | z toho |
| trvale obydlené | neobydlené |
| 1.12.1970 | 3 216 631 | 3 088 841 | 96 % | 127 790 | 4 % |
| 1.11.1980 | 3 781 411 | 3 494 846 | 92,4 % | 286 565 | 7,6 % |
| 3.3.1991 | 4 077 193 | 3 705 681 | 90,9 % | 371 512 | 9,1 % |
| 1.3.2001 | 4 369 239 | 3 828 912 | 87,6 % | 540 327 | 12,4 % |
Zdroj: ČSÚ
Zajímavým fenoménem je skutečnost, že i přes snižující se počet nových bytů stále roste počet bytů neobydlených. Zatímco v roce 1970 jich byly pouze 4 %, v roce 2001 už je to více než 12 %.
Netřeba asi připomínat, že mezi neobydlené byty se ve statistikách zahrnují i byty využívané k přechodnému bydlení, rekreaci, byty nezpůsobilé k bydlení, byty v přestavbě, rekonstrukci nebo těsně po kolaudaci apod. To znamená, že zvyšující se počet neobydlených bytů nemusí znamenat pouze větší počet spekulativně držených a draze načerno pronajímaných bytů s regulovaným nájemným, ale i větší množství chat, chalup a přestavovaných domácností.
Každopádně, ať už je to tak nebo tak, podobných trvale neobydlených bytů bylo v roce 2001 napočítáno přes půl milionu, přičemž přes 300.000 jich bylo v obcích do 5.000 obyvatel a zhruba 90.000 ve velkoměstech. Hlavním důvodem neobydlenosti bytů v menších obcích byla rekreace (48,7 %) a ve velkoměstech užívání k přechodnému bydlení (40,6 %).
| Neobydlené byty (2001) |
| Celkový počet neobydlených bytů | z toho |
| obydlené přechodně | sloužící k rekreaci | nezpůsobilé k bydlení | ostatní |
| 540 327 |
|
