Velká synagoga v Plzni je nejen naše hvězda, jde o třetí největší synagogu v Evropě. Rovněž patří mezi pětici největších staveb tohoto typu na světě, společně se synagogami v Budapešti, Jeruzalémě, New Yorku a v ukrajinské Umani.

Projděte si ji díky videu alespoň v rychlosti:

Zdroj: Youtube

Židovství v Plzni

Na Plzeňsku žili židé už od 14. století, postupem času se přímo v Plzni vystavělo pět synagog, do současnosti se zachovaly dvě. Takzvaná stará, kterou najdete v jednom vnitrobloku v centru města, se vybudovala v 50 letech 19. století. Když její kapacita přestala stačit, rozhodlo se o výstavbě nové.

Kdo je autorem

Nová synagoga stojí mezi dvěma domy v dnešní ulici sady Pětatřicátníků 11. Navrhl ji vídeňský architekt Max Fleischer v novogotickém slohu severského typu a měly ji zdobit dvě věže vysoké asi 65 metrů. Nicméně radním vadila právě ta výška, věže by konkurovaly nejslavnější stavbě ve městě, nedaleké katedrále sv. Bartoloměje. Na závadu byl i návrh architektury, který se podobal křesťanským svatostánkům, a rovněž finance. Na Fleischerův návrh navázal místní stavitel Emanuel Klotz, který zachoval původní dispozici, architektonicky však synagogu významně změnil. Výsledkem je novorománský sloh s maurskými prvky, do bočních chodeb se propsala novorenesance. Samotnou stavbu dostal na starost další Plzeňan, stavitel Rudolf Štech. Nová synagoga se slavnostně otevřela v roce 1893.

Nejde jen o metry

Velkolepá stavba s trojlodní dispozicí má půdorys 56 x 30 metrů, klenba se má nacházet ve výšce 16 metrů. Dvě věže na průčelí dosahují do výšky až 47 metrů, zdobí je cibulové báně a šesticípé hvězdy. Právě tyhle osmiboké věže dobře uvidíte i z dálky, třeba právě z vyhlídky v katedrále sv. Bartoloměje. Dovnitř se mělo vejít až 2500 lidí.

Nejvzácnější relikvií je schránka na tóru, přikrytá oponou. V interiéru synagogy uvidíte i takzvané Šalamounovy sloupy, dále ochozy neboli empory dříve určené pro ženy (dnes je zde interaktivní výstava o židovství na Plzeňsku). Nádherné jsou nejen výmalby s tematikou rostlin, ale také vitrážová okna. Z minulosti se dochovaly rovněž lavice, dveře, dlažby i varhany.
A když ze synagogy vyjdete zadním východem a projdete přes dvůr, ještě si můžete prohlédnout rabínský dům v novorománském slohu, včetně židovské rituální lázně mikve.

Zaujalo nás
Přijeďte se podívat na unikátní architekturu, otevřeno je od neděle do čtvrtka, kromě židovských svátků. Můžete to spojit s některou výstavou či koncertem, Velká synagoga totiž slouží i jako netradiční kulturní sál. Navíc je tady perfektně slyšet ze všech míst. I kdybyste stáli za sloupem nebo seděli na balkoně. A když si objednáte prohlídku s průvodcem, určitě vám ještě vysvětlí:
- Jaká zvláštnost je skrytá v půdorysu i jak se s tím autoři stavby dokázali popasovat.
- Kde se nachází jedna z desek Desatera, v níž je patrná stopa po kulce z 2. světové války. Tipnete si, o jaké boží přikázání se jedná?

Proč přežila válku

Z Velké synagogy se plzeňští židé těšili několik desetiletí, 2. světová válka všechno změnila. Sama synagoga však měla štěstí, na rozdíl od jiných staveb ji válka nezničila. Patrně za to mohlo strategické umístění mezi dvěma domy a rovněž fakt, že sloužila jako sklad majetku deportovaných židů, také se tu šily uniformy wehrmachtu.

Po válce ji však tolik radostí nečekalo, ostatně zdejší židovská obec v té době čítala doslova pár stovek lidí. V 70. letech 20. století se pro chátrající stav musela synagoga uzavřít. Od 90. let začala její rekonstrukce, která trvala několik etap.

Zdroj: Visit Plzeň, Plzeň