Němečtí stavebníci protestují proti návrhu evropské směrnice o poskytování služeb. Komisař pro vnitřní trh Frits Bolkestein v ní navrhuje výrazné uvolnění trhu se službami uvnitř Evropské unie. Mimo jiné zavádí zásadu, že firma, která může působit v jedné zemi EU, by mohla libovolně vstupovat na trhy ostatních zemí. Němečtí stavebníci se bojí, že by jim tak na domácím trhu začaly konkurovat firmy ze zemí, kde mají méně přísné domácí předpisy.

Stavební průmysl v Německu zaměstnává zhruba 2,12 milionu lidí. Podle německého Spolkového sdružení stavebního průmyslu by na základě směrnice mohly v Německu působit polské, slovenské, britské a další stavební firmy, aniž by musely dodržovat přísné německé předpisy. Takové firmy by vytvářely nekalou konkurenci, řekl předseda sdružení Heinz-Werner Bonjean.

"Na německém trhu by tak mohla působit britská společnost s ručením omezeným se základním jměním méně než 100 eur, aniž by musela dodržet přísné německé podmínky o minimálním kapitálu," zlobil se Bonjean. "Stavební podniky, například z Polska, by na německém trhu nepodléhaly německému sociálnímu a daňovému právu, ale jen polskému," vysvětloval.

Návrh směrnice se prý nesetkal s pochopením ani v některých dalších zemích EU, například v Belgii. "Pro mě je to čistý cynismus, když Bolkestein předloží návrh takové směrnice právě ve chvíli, kdy kvůli rozšíření EU tak jako tak dojde na německém stavebním trhu k vyšším migračním tlakům," tvrdí Bonjean.

Rozšíření EU se ale podle něj zatím negativně na německém stavebním průmyslu nepodepsalo. "Ve stavebnictví už před rozšířením legálně či ilegálně pracovala spousta lidí, a kromě toho existuje minimálně dvouleté přechodné období," připomněl.

Komise schválila návrh směrnice letos v lednu. Nyní jej musí schválit členské státy a Evropský parlament. Podle Bolkesteina se má tento kus evropské legislativy stát vzpruhou pro jednotný vnitřní trh EU. Měl by donutit členské země odstranit administrativní a další bariéry volnému pohybu služeb v unii.

Směrnice by prý ukončila třeba situace, kdy obchodní řetězce, stavební firmy a další poskytovatelé služeb musejí v jiné zemi EU dosadit na svá vedoucí místa občany oné země, nebo zamezila požadavkům, aby firma měla v této zemi hlavní působiště. -čtk-