Záhony po sklizni bývají vyčerpané, holou půdu vysušuje slunce, a pokud zaprší, déšť vymyje i ty zbytky živin, co se zde ještě nacházejí. Abyste tu vypěstovali něco kloudného i v příštím roce, budete muset zjara hnojit a hnojit... Vysetí zeleného hnojení vám práci značně zjednoduší. Půda zůstane živná a zdravá, a vyseté rostliny navíc zahradě poskytnou i nějaký ten bonus navíc.
Například potlačí růst plevelů a dodají potravu včelám, čmelákům a motýlům, pro které sezona s odkvétáním letniček ještě nekončí. Naopak, nějaký ten nektar potřebují i během září a října, kdy bývá ještě teplo. Zapomenout nesmíme ani na prospěšné půdní mikroorganismy, jež díky zelenému hnojení přežijí i po sklizni a budou se dále množit.
Bob polní
Které druhy se pro zelené hnojení hodí?
Základní pravidlo velí, abychom na záhony neseli rostliny příbuzné těm, co tu právě odplodily. Vedlo by to k vyčerpání půdy i ke zvýšenému riziku chorob. Univerzální volbou je v tomto ohledu svazenka vratičolistá, protože není příbuzná s žádnou pěstovanou zeleninou. Navíc rychle roste a do květu vyžene již během měsíce po vysetí.
Vděčné jsou rovněž rostliny vikvovité, mezi něž patří bob polní a zahradní, vikev, peluška, lupina, hrachor i různé druhy jetelů. Tyto druhy žijí v symbióze s bakteriemi, které na sebe vážou vzdušný dusík, a tím půdu přirozeným způsobem o tento prvek obohacují. Je to výhoda zejména v případě, že napřesrok plánujete pěstovat košťáloviny, jež si na dusík potrpí.
Měsíček lékařský
Tam, kde se brukvovité rostliny naopak nepěstují, je možné zvolit řepku a hořčici. Jako zelené hnojení však může posloužit i oblíbený měsíček lékařský, který odpuzuje některé škůdce, zejména háďátka, a celkově působí jako jakýsi půdní "doktor".
Vzrostlé rostliny je nutné posekat a zapravit do půdy ještě předtím, než se vysemení, aby se nám na zahrádce nepřemnožily. Nejlepší je vychytat moment ihned po odkvětu.