Daleko vyšší částku než za samotné nájemné zaplatíme za služby spojené s bydlením. A v tomto případě nejlépe uplatníme heslo neplaťme co nemusíme. Neboť výše platby se u různých rodin i když třeba bydlí v podobném bytě - mohou výrazně lišit. Kolik zaplatíme za služby s pojené s bydlením, záleží na tom jak je naše rodina početná, čili na poštu lidí obývající jeden byt, a také na tom, jaké máme zvyklosti. Pokud se v té či oné rodině příliš teplou vodou nešetří, bude tato rodina platit za spotřebu vody více než jiná domácnost, která teplou vodou šetří. Ale pozor, zde se dostáváme k jádru věci, neboť rodina, která příliš vodou nešetří zaplatí více jen v tom případě, že bude mít v bytě měřiče spotřeby teplé vody. Pokud ne, budou na jejich nešetrnost doplácet i ostatní v domově. Proto zbytečně neplaťme to co nemusíme. Nezapomínejme, že nejvíce se platí za teplo a vodu. Dále platíme za provoz výtahu, úklid domu nebo osvětlení společných prostor, což jsou služby, které tolik rodinný rozpočet nezatíží. Je sice pěkné říkat si neplaťme to co nemusíme, ale jak poznat, zda jsou vyúčtované náklady oprávněné nebo neoprávněné? Což není zase tak jednoduché. K platbám za služby se vztahuje několik předpisů a například výpočet spotřeby tepla je hodně složitý. Někteří pronajímatelé na to hřeší. Zavalí domácnosti spoustou čísel a spoléhají většinou oprávněně, že se v tom stejně nikdo nevyzná. A tak my - nájemníci často nevědomky platíme i v takových případech, kdy bychom platit nemuseli. Je tedy dobré vědět, že vyúčtování o nákladech na provoz bytu by mělo být nájemníkům dodáno tři měsíce po tom, co skončí vyúčtovací období. To je zpravidla od 1. ledna do 31. prosince, ovšem záleží na majiteli domu, který si může zvolit i jiný termín, například od června do června. Vyúčtování se týká tepla, ohřevu teplé vody, vodného a stočného a dalších služeb. Mezi něž patří provoz výtahu a společné antény, odvoz odpadků, osvětlení společných prostor a úklid domu. Ovšem přesný podrobný rozpis musí předložit majitel domu nájemníkovi jen u nákladů na teplo a ohřev vody. U dalších služeb se vyúčtování omezuje pouze na strohý výčet zaplacených záloh za ně a skutečných nákladů. Až na základě zvláštní žádosti musí pronajímatel doložit, že částka za ostatní služby odpovídá cenovým předpisům, případně - pokud předpis neexistuje - cenám obvyklým v místě. Pokud majitel bytu vyúčtování neprovede, může mu nájemník oznámit, že z tohoto důvodu nebude platit zvýšené poplatky, ale jen poplatky v původní výši - a to do té doby, dokud nedostane podrobné vyúčtování. Do jeho dodání může platit jen původní výši záloh ale důležité je oznámit tuto skutečnost se zdůvodněním pronajímateli. V případě, že je vyúčtování nesprávné bychom měli my - nájemníci postupovat asi takto: Pokud nájemník vyúčtování obdrží, ovšem nesouhlasí s ním, neměl by za služby hned přestat platit. Má-li jenom pochybnosti o tom, že vyúčtování je provedeno správně, je lépe vyžadovanou částku zaplatit. V případě, že by se později ukázalo, že jeho námitky byly neopodstatněné, a on přesto nezaplatil, musel by totiž k dlužné částce zaplatit ještě sankční poplatky. Pokud má však jistotu o nesprávném vyúčtování, může fakturu vrátit a platit zálohy v původní výši. Když se nedohodne se správcem domu, pak přichází na řadu soud. Podobně se postupuje i v případě, kdy je uživatel přesvědčen o tom, že by měl dostat od správce domu přeplatky. Velké nesrovnalosti ve vyúčtování služeb se mohou týkat nákladů za teplo. Výpočet celkových nákladů je poměrně složitý, proto je lepší se s případnou nejasností obrátit na konzultační střediska Sdružení nájemníků, které jsou prakticky ve všech krajských a v řadě dalších měst. Při vyúčtování záloh na úhradu služeb se většinou stává, že se jejich výše liší od skutečné částky - nájemník buď zaplatil více a má nárok na vrácení peněz, nebo musí naopak doplácet. Lhůta, dokdy se musí nájemník a majitel bytu vyrovnat, není žádným předpisem stanovena. Záleží pouze na nás a naší dohodě. Pokud nájemce očekává, že dostane přeplatek, může sám dopředu určit termín, dokdy ho chce uhradit. Předejde tak tomu, že bude čekat na své peníze i několik měsíců. Pokud dohodnutý termín na úhradu nedoplatků či přeplatků není dodržen, mohou obě strany žádat na protistraně zaplacení penále z dlužné částky. Při nedodržení podmínek musí pronajímatel zaplatit dvojnásobek takzvané diskontní sazby centrální banky - ta v současnosti činí pět procent ročně. Nájemce bude platit z nedoplatku za každou službu 2,5 promile za každý den, nejméně však 25 korun za měsíc. Také bychom si měli nakonec připomenout co vše je dobré vědět. Je dobré nahlásit pronajímateli pokud nastane změna v počtu obyvatel bytu. Vyplatí se podrobně zkontrolovat vyúčtování služeb, dost často se v něm může vyskytnout chyba. Nezapomínejme, že nám pronajímatel může dát výpověď, pokud jako nájemník tři měsíce nebudeme platit za nájem či služby s bydlením spojené. Zároveň však máme právo jako nájemník požadovat na pronajímateli podrobný rozpis nákladů na služby.