Keře z rodu Callicarpa patří k teplomilným rostlinám, a tak se rozšířily zejména v teplejších oblastech Číny a Japonska, vysazují se v Austrálii a v jižních krajích severoamerického kontinentu. Běžně dorůstají výšky jednoho až dvou metrů, ale dají se také snadno pěstovat jako bonsaje nebo tvarovat do zajímavých podob. U nás je krásnoplodka novinkou posledních třiceti let a na zahradu do volné půdy je možné vysadit jen jeden druh, a to krásnoplodku Bodinierovu.
Tento keř je jako jediný svého rodu zvyklý na chladnou zimu, vyšlechtěné odrůdy by měly vydržet teploty až -24 °C. Stejně se ale doporučuje keříky na zimu zakrýt chvojím; obzvláště holomrazy by jim mohly uškodit.
Při výběru keříku je třeba dávat pozor, zda se jedná o kultivar samosprašný, nebo dvoudomý, u některých odrůd potřebujete koupit samičí i samčí rostlinku, aby vůbec nesla plody, kvůli kterým si ji pořizujete. Krásnoplodka vykvétá na nových letorostech, takže se zjara seřezává, aby mohla zase obrazit v plné kráse. Listy na podzim opadají, ale trsy krásných fialových bobulí se na keři udrží dlouho do zimy.
Ke zdárnému růstu krásnoplodka potřebuje slunné stanoviště a neutrální až mírně kyselou půdní reakci. Zemina by si měla udržet stálou vlhkost, ale zároveň být propustná, takže se vyplatí pod kořeny umístit drenáž, a naopak povrch půdy posypat rašelinovým mulčem. Výhodou krásnoplodky je, že není náročná na čistotu ovzduší, takže ji můžete vysadit klidně i v městské předzahrádce.
Jiné druhy, jako třeba krásnoplodku americkou nebo japonskou, v našich podmínkách můžeme pěstovat jen v nádobách. V létě je vystavíme na terasu a v zimě umístíme do nevytápěné zimní zahrady nebo jiné světlé místnosti, kde se teplota drží nad bodem mrazu. Na jaře je pak třeba rostliny pěstované v nádobách seříznout a vyměnit jim substrát.