Čtení kuchyňské příručky z třicátých let paradoxně v lecčem připomíná listování katalogem dnešní firmy vyrábějící supermoderní kuchyňský nábytek. Nápadné paralely nacházíme jak v celkové filozofii, tak v jednotlivostech. Vždyť před deseti lety jsme například skoro neslyšeli o vysokých pracovních mobilních kuchyňských židlích, mobilních stolcích a velkých pracovních stolech na kolech. Zato dnes jsou tyto kusy nábytku velmi aktuální a na trhu je najdeme v širokém výběru. A nyní náhle narazíme na řádky staré skoro 70 let: „Existují posuvné stolky, jejichž desky lze posunovati výše či níže podle toho, jak to potřebujeme k práci, máme i pracovní židle, které lze zvýšiti či snížiti pomocí šroubovacího zařízení. Dále se zhotovují nyní stoly, které jsou na kolečkách, takže je lze podle libosti posunovati právě tam, kde jich potřebujeme. Kolečka pak lze upevniti, aby stoly stály při práci pevně.“ Jednoduchost a funkčnost architektury třicátých let samozřejmě zanechala výraznou stopu také v zařízení kuchyní. Ve filmech pro pamětníky se do této místnosti pravda často nepodíváme - ve vilách továrníků, kde by nás tehdejší progresivní zařízení a vybavení kuchyní zajímalo, se filmy samozřejmě zaměřují spíše na salóny a honosné haly. Kuchyni tehdejší doby ale dobře vystihují slova z jedné kuchařky: „Vše je prosté, funkční, nikde nic nepřekáží, nic není bezduše vystaveno, na nic se pro nic za nic nepráší.“ V celkovém pojetí kuchyní 30. let se především kladl důraz na přehlednost, logičnost uspořádání a také na hygienu: „Nejsou již více moderní různé ozdoby a ozdůbky, které chytaly pouze prach a nebyly snadno k vyčištění… Nyní se zhotovuje nábytek jednoduchý. Moderní kuchyně podobá se malé laboratoři. Stěny musí býti tak uzpůsobeny, aby je bylo snadno umýti, aspoň do poloviny jejich výše a podlaha má býti vyložena světlými dlažkami. Nic nestojí na otevřených policích nebo nevisí na stěnách.“ Že praktičnost byla opravdu na prvním místě, o tom svědčí následující řádky:„Veškeré náčiní je pečlivě uschováno, aby se zbytečně na ně neprášilo a každý předmět novodobé kuchyně musí býti účelný. Existuje tak celá řada nových kuchyňských skříní, sestávající z několika dílů, které lze koupiti i jednotlivě, mívají posuvné dveře a jednotlivá oddělení na hrnce, talíře, přihrádky na kuchyňské prádlo a kuchařské knihy.“ Kuchyni vládla ergonomie už tehdy: „ Je velmi důležité, aby sporák, pracovní stůl, mycí stůl, kredenc, stůl a skříň se zásobami (paralela s moderní spížní skříní) byly v kuchyni tak uspořádány, aby hospodyně uspořila co nejvíce kroků, času a síly.“ Ovšem opravdovou zvláštnost najdeme nenápadně schovanou mezi řádky jedné kuchyňské příručky: „Někteří architekti vystavěli v posledních letech určité domy, kde kuchyně jsou tak zřízeny, že odpovídají typickým a nejčastěji zhotovovaným místním pokrmům.“ Tak si můžeme snad jen představovat kuchyni uzpůsobenou k přípravě knedlíků (snad velké pařáky), koláčů a jiného těsta (snad velké zabudované vály na těsto na pracovních deskách). Anebo, pokud by to bylo třeba v Itálii – takový servis jako velké kotle na těstoviny anebo dokonce pec na pizzu jako součást kuchyně. -ag-