Villa Velká Chuchle Autor: archiv Ve snaze ušetřit co možná nejvíce za energie se mnoho z nás pídí po možnostech, jak to udělat, a přitom neztratit komfort, na který jsme si zvykli. Do centra naší pozornosti se tak dostávají alternativní zdroje energie a nízkoenergetické bydlení. A co to vlastně je nízkoenergetické bydlení? Stručně řečeno se jedná o bydlení s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění ve srovnání se současnou běžnou výstavbou. V evropských zemích jsou již standardně využívány koncepce tzv. nízkoenergetických budov, jejichž spotřeba energie je až o 90 % nižší než u běžné výstavby. Podstatnými znaky těchto budov jsou až extrémní tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí a větrání s účinnou rekuperací (neboli zpětným získáváním) tepla. Spotřeba energie v různých typech staveb:

Druh stavby Spotřeba energie
Současná běžná výstavba  100 – 150 KWh/m2/rok
Nízkoenergetické domy  15 – 50 KWh/m2/rok

Zvlášť v době, kdy ceny energií neustále rostou a přírodní zdroje se zmenšují, bychom se určitě měli zamyslet nad spotřebou energií ve vlastním bytě. Pojďme tedy na to: Máte-li standardní byt o velikosti 90 m2, ročně zaplatíte za vytápění přibližně 21.600,- Kč. Pořídíte-li si nízkoenergetický byt (tyto byty začala v roce 2003 v České republice stavět developerská společnost JRD) o stejné rozloze, zaplatíte ročně za energii cca 6.300,- Kč, měsíčně 525,- Kč. Zateplovací systém Autor: archiv Nízkoenergetický byt od standardního na první pohled rozeznáte jen velmi těžko. V čem se tedy liší? Především v tom, že spotřeba energie je v něm až 10krát nižší než u toho „obyčejného“. Splňuje vyšší nároky na tepelnou izolaci a tzv. neprůvzdušnost konstrukce. Využívá i další technické doplňky, např. solární kolektory, které výdaje na provoz bytu dále snižují. Kvalitní materiály - větší úspora A jak je možné, že nízkoenergetický dům má tak malou „spotřebu“? Je to tím, že využívá stavební prvky, které teplo ven propouští minimálně, ale také dokáže zpracovat až 90 % odpadní energie, které se jinak zbavujeme větráním. Základem je tedy velmi dobrá izolace obvodového pláště, kvalitní okna a využívání alternativních zdrojů energie – solárních panelů a rekuperací tepla. Nejen úspory, ale i pevné zdraví Nízkoenergetické bydlení má kromě spoření energií ještě jednu přednost – zdraví. Prostředí, ve kterém se pohybujeme a žijeme, má samozřejmě i vliv na naše zdraví. Aniž bychom si to

    Hlavní zdroje vlhkosti:  • Metabolismus člověka  • Vaření  • Mytí, praní, sprchování  • Sušení prádla  • Plynové sporáky

Průměrná rodina vyprodukuje do interiéru bytu denně až 10 litrů vodních par

kolikrát uvědomovali, tak zdroj našich zdravotních problémů může být „schovaný“ u nás doma. Ve standardním bytě je totiž docela problematické dosáhnout vhodné relativní vlhkosti, protože řada hledisek si v tomto případě vzájemně odporuje. Bydlíme-li v suchém prostředí panelákového bytu, měli bychom jej zvlhčovat na doporučených 50 – 60 %. Suchý vzduch totiž způsobuje vysychání sliznic a jejich podráždění, které se projevuje kašlem či slzením očí. Pokud se ale budeme snažit ve standardním prostředí dosáhnout ideální vlhkosti, zavdáváme nevědomky příčinu k vzniku nejrůznějších plísní, spor a bakterií, které způsobují nejen alergie, ale i řadu daleko závažnějších onemocnění – např. smrtelná zánětová onemocnění plic. Pokud vlhký byt či dům budeme větrat, pak zvyšujeme náklady na jeho vytápění… A tak pořád dokola. Řešením pro zamezení tohoto nežádoucího koloběhu je automatické větrání, které je běžným vybavením nízkoenergetických staveb a které neustále přivádí čerstvý vzduch do místností. Navíc vzduch prochází skrz prachový filtr, případně i pylový filtr, takže je snižován i obsah prachu a alergenů ve vzduchu. Díky tomu je v nízkoenergetických bytech nejen stále čerstvý vzduch, ale i téměř ideální vlhkost.

V zimě zima, v létě horko… Rozvody vzduchotechniky Autor: archiv …tak by se dalo charakterizovat bydlení v běžném panelákovém bytě. Zatímco naše předky vůbec nenapadlo, že by museli řešit vlhkost a teplotu v bytě, my jsme postaveni před těžký úkol. Naši předci totiž bydleli v kamenných či cihlových budovách, topili v každé místnosti kamny, větrání bylo zajištěno komínem a na kamnech stál obvykle hrnec s vodou, která zvlhčovala vzduch. Moderní doba s sebou nese negativa v podobě centrálně řízeného vytápění, ohřevu teplé vody a sucha v bytě. Současné byty, realizované podle posledních vědeckých poznatků, jsou ale výrazně odlišné. Nízkoenergetické byty využívají rovnotlakého větracího systému vytápění s rekuperací odpadního tepla. Co tento složitý název v praxi znamená? Základem všeho je centrální jednotka a rekuperační výměník. Centrální vzduchotechnická jednotka odsává odpadní vzduch z koupelen, WC a kuchyně, přivádí jej do jednotky s rekuperačním výměníkem a následně ven z objektu. Místo něj je z venkovního prostředí nasáván čerstvý vzduch. Ten je po průchodu rekuperačním Vizualizace Villa Dolní Měcholupy Autor: archiv výměníkem (kde je předehřán odpadním vzduchem) dle potřeby dohříván a přiveden do jednotlivých místností plochými vzduchovody uloženými v tepelně-izolační vrstvě podlahy. V interiérech nejsou žádné radiátory, pouze v podlaze mřížky s průduchy o velikosti cca 25 x 12 cm. Díky cirkulaci vzduchu je v celém bytě konstantní teplota. Nic není zadarmo Pokud jde o cenu, obecně se dá říci, že náklady na výstavbu nízkoenergetického bydlení jsou o cca 7 – 10 % vyšší než u standardních novostaveb. Tento cenový rozdíl je dán vyššími náklady na návrh stavby a její realizaci. Pořizovací cena je však u těchto staveb vykompenzována nižší spotřebou energií...

-td-ve spolupráci s developerskou společností JRDFoto: JRD